Sněmovna dala šanci ústavnímu zakotvení ochrany vody

Ve Sněmovně leží i čtvrtý poslanecký návrh, který zpracovalo ministerstvo zemědělství. Ministr Miroslav Toman (ČSSD) pokládá za vhodné, aby se výborech diskutovalo i o něm. Návrh ústavního zákona by zakotvil právo lidí na pitnou vodu za sociálně a ekonomicky přijatelných podmínek a ochranu vodních zdrojů by prohlásil za veřejný zájem. Zakázala by prodej státní, obecní nebo krajské infrastruktury určené pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou do soukromých rukou.

Hnutí STAN navrhlo vložit právo obyvatel na pitnou vodu do Listiny základních práv a svobod. Ta by měla také stanovit, že vodní zdroje jsou ve veřejném užívání a spravuje je stát. Zdroje pitné vody by podle návrhu měly sloužit v první řadě k zásobování lidí, a to udržitelným způsobem. Zásobování vodou by měly podle předlohy zajišťovat obce na neziskovém principu.

Lidovci by chtěli prosadit, aby v ústavě byla zdůrazněna potřeba šetrného využívání vodních zdrojů a půdy. V ústavě navrhli doplnit pasáž, podle níž “stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství”. Podle KDU-ČSL by mělo ustanovení znít tak, že “stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vodních zdrojů a půdy, a ochranu přírodního bohatství”.

Návrh na ústavní ochranu vody a nerostného bohatství předložila i KSČM. Podle ní by v ústavě mělo být stanoveno, že voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství, je ve vlastnictví České republiky. Kritici namítají, že by to fakticky znamenalo znárodnění.