Články s tagem: ústava

Príspevok je reakciou na opätovné otvorenie problematiky vzťahu ústavodarného orgánu (pouvoir constitué) k ústave a k základným princípom, na ktorých je každá ústava budovaná. Na pozadí nedávnej snahy o zrušenie v minulosti udelených amnestií samostatným ústavným zákonom, autor prostredníctvom teoretických argumentov a komparatívnej praxe skúma možné obmedzenia parlamentu, konajúceho v režime ústavodarného orgánu.

Príspevok je reakciou na opätovné otvorenie problematiky vzťahu ústavodarného orgánu (pouvoir constitué) k ústave a k základným princípom, na ktorých je každá ústava budovaná. Na pozadí nedávnej snahy o zrušenie v minulosti udelených amnestií samostatným ústavným zákonom, autor prostredníctvom teoretických argumentov a komparatívnej praxe skúma možné obmedzenia parlamentu, konajúceho v režime ústavodarného orgánu.

Posledních několik měsíců je nezvykle bohatých na nejrůznější ústavněprávní témata – ať už se jedná o parlamentní či prezidentské volby, sestavování vlády nebo výročí vstupu Ústavy v účinnost. Na některé aktuální otázky jsme se proto zeptali experta na Ústavu doc. Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Praha 15. prosince (ČTK) - V současné české ústavě nejsou podle jednoho z jejích spoluautorů Miroslava Sylly problematická místa, ve kterých by bylo nutné přistoupit rychle ke změně. Sylla v rozhovoru s ČTK u příležitosti 25. výročí přijetí ústavy odmítl obecné referendum či zrušení Senátu, o kterých v předvolebních slibech hovořily některé politické strany. Připustil, že právní úprava se za čtvrtstoletí posunula takovým směrem, se kterým nemohli tvůrci ústavy počítat.

Praha 8. října (ČTK) - Zákonodárné iniciativy, kterou by si pro hlavu státu přál Miloš Zeman, se prezident zřejmě v dohledné době nedočká. Ve včerejším pořadu České televize Otázky Václava Moravce se proti takové možnosti vyjádřili ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD) i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle nich není důvod k takové změně ústavy a současného parlamentního systému.

Brusel 25. září (zpravodaj ČTK) - Evropská komise pečlivě posoudí návrhy změn polských zákonů o soudech, které dnes představil polský prezident Andrzej Duda. Novinářům to po dnešním jednání ministrů zemí EU odpovědných za evropskou problematiku řekl první místopředseda komise Frans Timmermans. Ministry dnes informoval o vývoji dialogu, který komise už řadu měsíců a zatím nepříliš úspěšně vede s Varšavou kvůli stavu právního státu v Polsku.

Praha 8. května (ČTK) - Návrh na odvolání ministra financí a předsedy ANO Andreje Babiše je podle prezidenta Miloše Zemana v rozporu s koaliční smlouvou. K právoplatnému odvolání by proto bylo nutné vypovězení koaliční smlouvy, oznámil dnes mluvčí Hradu Jiří Ovčáček po setkání Zemana s Babišem. Premiér Bohuslav Sobotka v reakci na vyjádření Hradu vyzval prezidenta, aby respektoval ústavu. Zeman podle něj musí odvolat člena vlády, když mu to premiér navrhne. Jeho postoj potvrzují ústavní právníci, kteří zdůrazňují, že ústava je nad koaliční smlouvou.

Praha 28. dubna (ČTK) - Poslanci by neměli před volbami přijímat zákon, který by do ústavy zakotvil právo držet zbraně. Neměli by ani zasahovat do kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), shodli se dnes ústavní experti, kteří jednali s ministrem pro lidská práva a legislativu Janem Chvojkou (ČSSD) o možné revizi ústavy. Podle nich zásahy do základního zákona krátce před volbami nejsou vhodné, uvedl Úřad vlády.

Ústavní soud 22. 2. 2017 potvrdil, že nástroje pro boj s nelegálním hazardem na internetu jsou zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Tím dal za pravdu Ministerstvu financí, které od počátku ujišťovalo, že jeho jedinými cíli je ochránit hráče a legální provozovatele, omezit daňové úniky do černé zóny a bránit vzniku závislostí na hazardu především u mladistvých. ÚS rovněž akcentoval skutečnost, že srovnatelná možnost blokace definovaná zákonem o hazardních hrách je zakotvena v právním řádu dalších 18ti zemí EU.

Problematika svobody vyznání je v současnosti stále více a více aktuální, především díky tzv. migrační krizi, kterou Evropa v posledních měsících zažívá. Ve svém článku jsem se pokusila stručně vymezit pojem svobody vyznání, její právní zakotvení jak v právu lokálním, tedy v právním řádu České republiky, tak v právu evropském a závěrem jsem se zaměřila na některé judikáty, které jasně vymezily, kdy a za jakých podmínek je možné náboženskou svobodu jedince přiměřeně omezit.

"Myslím si, že výklad, že za výroky prezidenta republiky odpovídá jeho kancelář, je celkově špatný, a to už ze základních principiálních důvodů," poznamenává Jan Kudrna, odborník na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jaký by podle něj byl vhodnější postup v "kauze Peroutka"? Jak vykonává prezident svou funkci? A jak vnímá dr. Kudrna svou popularitu na sociálních sítích? O tom si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Text se zabývá teorií materiálního ohniska ústavy jako nadústavní a nezměnitelné kvality v ústavním právu. Tuto teorii odmítá z hlediska náboženského i demokratického. Nadústavní základ může mít právo a tedy ústava jen v Bohu jako transcendentální kvalitě. Pokud však sekulární demokracie tento základ odmítne, nelze jej nahrazovat nějakým materiálním jádrem. Taková ústava nemá jiný základ než v požadovaném větším konsenzu lidu, jakožto suverénu v demokracii, než přijetí obyčejného zákona, ať již je ústava schvalována lidem přímo nebo skrze volený parlament. Její změna je v rukou lidu a je podmíněna jen zachováním stanovené procedury změny a příslušné kvalifikované většiny.

Text se zabývá teorií materiálního ohniska ústavy jako nadústavní a nezměnitelné kvality v ústavním právu. Tuto teorii odmítá z hlediska náboženského i demokratického. Nadústavní základ může mít právo a tedy ústava jen v Bohu jako transcendentální kvalitě. Pokud však sekulární demokracie tento základ odmítne, nelze jej nahrazovat nějakým materiálním jádrem. Taková ústava nemá jiný základ než v požadovaném větším konsenzu lidu, jakožto suverénu v demokracii, než přijetí obyčejného zákona, ať již je ústava schvalována lidem přímo nebo skrze volený parlament. Její změna je v rukou lidu a je podmíněna jen zachováním stanovené procedury změny a příslušné kvalifikované většiny.

Praha 31. října (ČTK) - Debata o ústavních změnách ve Sněmovně zatím utichla. Nyní se čeká na úvodní projednání aspoň vládní ústavní novely na plénu, aby diskuse mohla pokračovat. Kabinet sice podal svůj návrh už v červnu, poslanci se k němu ještě nedostali.

Praha 21. května (ČTK) - Návrh ústavní novely prezidentských pravomocí míří do vlády, legislativní rada kabinetu dnes předlohu podpořila, ovšem s některými podstatnými změnami. Z novely tak vypadla část, která by prezidentovi uložila, aby premiéra a ministry jmenoval "bez zbytečného odkladu". Při jmenování členů bankovní rady České národní banky by hlava státu nově potřebovala souhlas Senátu, platil by tedy stejný systém jako u jmenování ústavních soudců.

Poslední díl článku, který je tentokrát zaměřen na české ústavní zakotvení a otázku, kam státní zastupitelství z pohledu dělby moci zařadit - jde o součást moci výkonné, nebo snad o čtvrtou, nezávislou moc ve státě? A jaký vztah k tomu má odpovědnost a nezávislost?

Praha 13. ledna (ČTK) - Na změnách ústavy se politické strany chtějí shodnout do konce března. V létě má pak konkrétní návrh dostat Sněmovna, která by ho mohla schválit do konce roku. Na tiskové konferenci po jednání sněmovního podvýboru pro ústavu to dnes řekl jeho předseda Jeroným Tejc (ČSSD). Mezi diskutované změny ústavy patří návrhy na změnu pravomocí prezidenta, funkčního období ústavních soudců nebo zavedení klouzavého mandátu pro poslance.

Obstrukce jako takové byly a v určité míře stále jsou brány jako jedna z pák opozice v parlamentních systémech po celém světě. Je to možnost, jak dát parlamentní většině najevo, že má opozice k dané problematice velmi vyhraněný názor a chce ho určitou cestou, viditelnou i pro veřejnost, dát najevo.

Nakolik by mělo být postavení státního zastupitelství zakotveno přímo v ústavě? To je ústřední otázka této čtvrté a poslední části série článků o postavení našeho státního zastupitelství v systému dělby moci. Na úplný závěr samozřejmě nelze opomenout ani shrnutí celé problematiky.

Praha 27. listopadu (ČTK) - Na setkání delegace Ústředního výboru Národní fronty a federální vlády vedené tehdejším premiérem Ladislavem Adamcem se zástupci Občanského fóra v čele s Václavem Havlem, k němuž došlo 28. listopadu 1989, se obě strany dohodly na sestavení nové federální vlády a na změně tří článků Ústavy. Tím nejvýznamnějším bylo zrušení vedoucí úlohy KSČ, dalšími postavení Národní fronty a vztah marxismu-leninismu a kulturní politiky, vzdělání a výchovy.

Nikoho nepřekvapí, že to byl právě rok 1989, který postavil naši soustavu orgánů veřejné žaloby před nutnost provedení mnoha změn, přičemž položil zejména otázku po jejím novém postavení v rámci čerstvě se formujícího právního státu. Leckdo by však již mohl být udiven, že ani více než dvacet let nestačilo k tomu, aby byly všechny problémy, které z výše uvedené situace vyplynuly, vyřešeny.

Poslední část článku, který pojednává o inkompatibilitě funkcí vzhledem k výkonu soudcovské činnosti.

Pokračování článku o inkompatibilitě funkcí, tentokrát zejména vzhledem ke členům Parlamentu České republiky a ke státním zástupcům.

Neslučitelnost funkcí zavádí Ústava a dále některé obyčejné zákony. Zdá se, že ústavní a zákonná ustanovení o neslučitelnosti jsou jasná. Praxe je však sporná. Je nutné vycházet nejen z taxativního výčtu zákonů, které konkrétní funkce jsou neslučitelné, ale též z obecného principu zákazu neslučitelných funkcí, pokud to plyne z jejich povahy.

Praha 5. září (ČTK) - Poslanci opozičního hnutí Úsvit předložili do Sněmovny ústavní novelu, která by umožnila zavést přímou volbu starostů. Podrobnosti by stanovoval prováděcí zákon, který by měl podle autorů vzejít z veřejné debaty a z dohody zákonodárců. Návrh na změnu ústavy uvádí pouze to, že lidé by starostu volili tajně podle všeobecného a rovného volebního práva.