Platforma Rozumné právo: U právních opatření proti epidemii je třeba trvat na ústavnosti a zákonnosti

Doporučení:

i ve stavu legislativní nouze je nezbytné, aby měli členové Parlamentu i veřejnost na seznámení se s návrhy zákonů alespoň několik dní;

Ministerstvo zdravotnictví by mělo vydávat ochranná a mimořádná opatření pouze s jasným zákonným základem a zdržet se nadužívání obecně formulovaných ustanovení; ta nesmí být podkladem pro závažné zásahy do základních práv.

Vláda na rozšíření nákazy koronavirem reagovala vyhlášením a prodlužováním nouzového stavu, který trval do 17. května 2020. Během nouzového stavu stát používal v reakci na epidemii především tři právní nástroje právní regulace mimořádné situace – a) zákony, b) krizová opatření vlády a c) mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví.

Tyto zákony a opatření v celé řadě případů zasahovaly do ústavně garantovaných základních práv a svobod (zejména do svobody pohybu a pobytu, práva podnikat a práva na vzdělání).

Využívání těchto nástrojů však bylo v některých případech ústavně problematické, popř. nemělo zákonnou oporu.

Podle přesvědčení členů názorové platformy Rozumné právo je důležité, aby státní orgány vzniklé problémy reflektovaly, a nastanou-li v budoucnu další mimořádné situace, přijímaly taková opatření, která budou přiměřená, budou mít oporu v Ústavě a v zákonech, a budou přijata stanovenou procedurou. Jen taková opatření lze považovat za legální i legitimní.

Standardním nástrojem ukládání povinností osobám je zákon. Parlament počínaje 25. březnem 2020 přijal řadu zákonů ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze. Stav legislativní nouze umožňuje přijmout zákon v obou komorách Parlamentu během několika dnů od jeho předložení, čímž může trpět kvalita jeho obsahu i veřejné (parlamentní i mimoparlamentní) diskuse. Nepřiměřené používání stavu legislativní nouze je podle nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 55/10 protiústavní.

Bude-li stav legislativní nouze v budoucnosti využit, je nezbytné, aby i ve složité situaci měli členové obou komor Parlamentu i veřejnost na seznámení se s návrhy zákonů alespoň několik dní.

Řada opatření v boji proti epidemii a jejím následkům byla přijímána formou krizových opatření vlády podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR. V nouzovém stavu vláda může podle tohoto ústavního zákona omezit základní práva a svobody v souladu s Listinou základních práv a svobod na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu. U řady těchto opatření (prodlužování lhůty na konání voleb, omezení možnosti zasedání obecních i krajských zastupitelstev) není jisté, zda měly dostatečný zákonný základ a zda omezovaly základní práva a svobody jen v nezbytně nutném rozsahu, na což upozornil i Nejvyšší správní soud (usnesení Pst 19/2019 z 1. 4. 2020). Pochybnosti o zákonném základu a o omezení základních práv nad nezbytný rozsah se vyskytly u řady dalších opatření, včetně zákazu vycestovat z ČR nebo zákazu provozovat i některé malé prodejny.

Ačkoli diskuse o právní povaze krizových opatření vlády není ukončena (tedy o tom, zda jde o podzákonné právní předpisy nebo opatření obecné povahy), nejedná se v žádném případě o právní předpisy se silou zákona. Tato opatření mohou být vydávána jen na základě krizového zákona a v jeho mezích. Krizová opatření vlády musí být i nadále soudně přezkoumatelná, neboť představují mnohdy velmi razantní zásahy do základních práv a svobod.

Nejvíce aktů čelících epidemii bylo vydáno jako mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví podle § 69 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví. Jde o opatření obecné povahy, která podléhají soudní kontrole. Problémem je především nadužívání mimořádně vágního § 69 odst. 1 písm. i) („zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku…“), které Ministerstvo zdravotnictví používalo nejčastěji. Podle rozsudku Městského soudu v Praze 14 A 41/2020 z 23. dubna 2020, kterým byla čtyři mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví zrušena, „toto obecně formulované ustanovení nemůže být podkladem pro takto závažné zásahy do základních práv“. Shodný názor formulovali tři soudci Ústavního soudu ve svém odlišném stanovisku k usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 8/20.

Podle názoru členů platformy Rozumné právo závěr Městského soudu v Praze nepozbývá na aktuálnosti ani po ukončení nouzového stavu, právě naopak. Ministerstvo zdravotnictví vydalo 15. května 2020 na dobu od 18. do 25. května 2020 sérii ochranných opatření a mimořádných opatření, která nadále závažně omezují četná základní práva, včetně svobody pohybu a pobytu, práva podnikat a práva na vzdělání. Přinejmenším některá z těchto opatření mohou být ve světle výše citovaného názoru soudu nezákonná.

Členové názorové platformy Rozumné právo jsou připraveni poskytnout veřejným institucím svou součinnost a expertízu za účelem nalezení rozumného přístupu k formulaci a vydávání mimořádných regulatorních opatření.

---

Co je názorová platforma Rozumné právo?

Názorová platforma Rozumné právo je nezávislá expertní skupina právníků působících v nejrůznějších oborech práva v praxi i v akademii. Jejím cílem je poskytnout vládě, parlamentu a dalším veřejným institucím odbornou oponenturu návrhů zákonů a dalších regulatorních opatření a zároveň sloužit jako rezervoár podnětů pro jejich racionální implementaci v tuzemských podmínkách. Platforma Rozumné právo není spojena s žádnou politickou stranou nebo hnutím, obchodní společností nebo jinou institucí a všichni její členové vykonávají svou činnost bez nároku na honorář nebo jinou odměnu. Stanoviska publikovaná na platformě Rozumné právo nejsou stanovisky organizací, v nichž členové názorové platformy působí.

Členové názorové platformy Rozumné právo k 25. květnu 2020

• Petr Bezouška, občanské právo
• Václav Bílý, finanční právo
• Marie Brejchová, prezidentka Unie podnikových právníků
• Petr Bříza, mezinárodní právo soukromé
• Hana Gawlasová, pracovní právo a právo elektronických komunikací
• Tomáš Gřivna, trestní právo
• Adéla Havlová, právo veřejných zakázek
• Jan Lasák, obchodní právo
• Robert Neruda, právo hospodářské soutěže
• Petra Nováková, daňové právo
• Tomáš Richter, insolvenční právo
• Markéta Selucká, soukromé právo a ochrana spotřebitelů
• Ladislav Smejkal, pracovní právo a compliance
• Ondřej Trubač, daňové právo
• Jan Wintr, ústavní právo

K řešení dílčích otázek mohou být přizváni další odborníci z různých, i neprávních oblastí.