Varšava opět odmítla výtky EK kvůli změnám na nejvyšším soudu

Jádrem sporu je předčasné odeslání značné části soudců nejvyššího soudu do penze na základě nového zákona, přestože jejich mandát zaručovala ústava. Podle EK to oslabuje nezávislost soudu a odporuje zásadě neodvolatelnosti soudců.

Varšava argumentuje tím, že podle unijních smluv je organizace soudů ve výlučné kompetenci členských států. Proto nelze stanovení věku, kdy mají soudci nejvyššího soudu odejít do důchodu, považovat za porušení unijních předpisů, jak tvrdí EK. Snížení věku pro odchod do důchodu podle Varšavy neomezuje nezávislé rozhodování soudu a neovlivňuje právo občanů na spravedlivý proces.

Evropská komise 14. srpna přešla do druhé fáze řízení vedeného vůči Polsku kvůli novele zákona o nejvyšším soudu, který podle Bruselu porušuje unijní právní předpisy. Komise dala najevo, že není spokojená s odpovědí polských orgánů na první krok, jímž bylo řízení 2. července zahájeno.

V dalším kroku může komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU. Evropský soud pak může rozhodnout až o finančním postihu. V naprosté většině případů ale tato řízení skončí dříve, než se k evropskému soudu dostanou.

Nový polský zákon o nejvyšším soudu snižuje důchodový věk soudců nejvyššího soudu ze 70 na 65 let. Kvůli tomu by 27 ze 72 soudců této vrcholné justiční instance v zemi hrozilo, že budou nuceni odejít do důchodu. Toto opatření se týká i předsedkyně nejvyššího soudu, jejíž šestiletý mandát stanovený polskou ústavou by byl předčasně ukončen.

Soudci mají podle novely možnost požádat prezidenta o prodloužení svého funkčního období. Zákon však nestanoví žádná kritéria ani možnost soudního přezkumu rozhodnutí hlavy státu, která může mandát prodloužit o tři roky s možností jedné další obnovy.