Vláda bude moci stanovit maximální ceny elektřiny a plynu; Senát to schválil

Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři Kč za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby. Novela zákona má také více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách.

K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Bude také určovat rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) již dříve přislíbil, že vláda vydá nařízení o cenách hned, jak novela začne platit.

Zpravodajka hospodářského výboru Hana Žáková (STAN) s odkazem na náměstka ministra průmyslu Reného Nedělu dnes uvedla, že vláda by měla nařízení vydat 5. října. Bude to poté, co se 30. září mimořádně sejdou ministři energetiky EU, aby jednali o návrzích mimořádných opatření k regulaci cen energií předložených Evropskou komisi.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že rozpočtové dopady zastropování budou představovat nejvýše 130 miliard korun. Stát podle něj použije na náklady mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z mimořádných zisků a příjmy z emisních povolenek. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) dnes řekl senátorům, že pomoc české vlády přesahuje dva roční rozpočty ministerstva obrany.

Vláda minulý týden oznámila, že maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu na tři koruny za kWh včetně DPH. Opatření by mělo platit i pro samosprávy či veřejný sektor prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Vláda podle Síkely zvolila takovou cenu, která nebude motivovat k plýtvání, ale k úsporám.

Síkela také řekl, že pokud rada ministrů energetiky zemí EU na konci září schválí návrh, na kterém pracuje Evropská komise, bude moci vláda poté rozšířit cenový strop i na malé a střední firmy bez ohledu na to, na jaké hladině napětí elektřinu odebírají. Strop má sahat až do 80 procent maximální spotřeby energie za posledních pět let. Stanjura míní, že stát v národním řešení ještě přistoupí na stanovení maximálních cen elektřiny pro výrobce, a to podle zdroje. V současnosti se o tom podle něho diskutuje. To potvrdil i Síkela s tím, že každý zdroj má jiné náklady a každá z výrob by měla jinak zastropované náklady.

Novela umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Před takovými smlouvami varuje Energetický regulační úřad. Vláda uvádí, že toto opatření má zajistit účinnou ochranu zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům kvůli nestabilitě trhů. Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce však budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například firmy. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.

Patřičné nařízení o maximálních cenách bude moci vláda vydat v případě mimořádné tržní situace. Schválená novela ji nedefinuje. V důvodové zprávě k předchozí novele energetického zákona z letošního léta, kterou se zaváděl úsporný tarif pro domácnosti, vláda uvedla, že “mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení.”