Vláda podpořila rozšíření možnosti zabavit pachatelům majetek
Praha 21. března (ČTK) - Vláda na svém dnešním jednání podpořila novelu trestního zákoníku, která mimo jiné rozšiřuje možnost státu zabavit majetek nejen přímo odsouzeným pachatelům některých trestných činů, ale za určitých podmínek i dalším lidem. Úpravy vycházejí z evropské směrnice a zásady, že zločin se nesmí vyplácet.
Podle směrnice musejí členské státy EU přijmout opatření umožňující úplné nebo částečné zabavení majetku odsouzeného pachatele, pokud má soud za to, že majetek pochází z trestné činnosti - například pokud je hodnota majetku neúměrná zákonnému příjmu odsouzeného.
“Zabrání části majetku” v předloze není formou trestu, ale takzvaného ochranného opatření. Umožní postihovat i majetek, který nemá přímou souvislost se souzeným trestným činem, “je-li odčerpání takového majetku potřebné z důvodu ochrany společnosti před dalším pácháním trestné činnosti a je v souladu se zásadou, že stát má odčerpat všechen majetek, který byl získán v souvislosti s trestnou činností”.
Rozšířené zabavení majetku by bylo možné použít u pachatelů odsouzených například za praní špinavých peněz, přijetí úplatku, podílnictví, krádež, padělání peněz, pletichy při zadání veřejné zakázky, výrobu drog či vydírání a dále za veškeré trestné činy s nejméně čtyřletou horní hranicí trestní sazby.
Zabavení by se mohlo týkat i majetku, který od pachatele získal někdo další, pokud věděl o nezákonném původu věci nebo peněz. Opatření umožňuje postihnout i majetek, který pachatel nabyl do společného jmění manželů nebo převedl do svěřenského fondu.
Kriminální původ majetku by nemusel být prokázán nade vší pochybnost, postačila by “silná míra pravděpodobnosti”. Soud by vycházel z nepoměru mezi celkovým majetkem pachatele a jeho zákonnými příjmy, nebo toho, že pachatel opakovaně páchá ziskově orientovanou trestnou činnost, má styky s kriminálníky a převádí peníze zásadně v hotovosti.
Dokazování potřebné k uložení ochranného opatření by si soud ve složitějších případech mohl vyhradit do samostatného veřejného zasedání, takže by s ním nezatěžoval hlavní líčení.
Podle statistik ministerstva bylo odsuzujících rozsudků, u nichž by teoreticky přicházelo v úvahu uložení rozšířeného zabavení majetku, vyneseno v roce 2012 celkem 74.099, o rok později 80.676 a v roce 2014 to bylo už 126.368 verdiktů. Většina změn by měla nabýt účinnosti letos v říjnu, vyplývá z materiálů na webu vlády.
Další články
Státní zástupce obžaloval pět lidí a jednu právnickou osobu v kauze Bulovky
Praha 6. srpna (ČTK) - Státní zástupce obžaloval pět lidí a jednu právnickou osobu v korupční kauze kolem nákupu urychlovačů za 160 milionů korun ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze.
Obvodní soud v Praze 10 uznal rehabilitaci Milana Knížáka za vazbu v 70. letech
Praha 5. srpna (ČTK) - Obvodní soud pro Prahu 10 dnes rehabilitoval nedávno zesnulého umělce a pedagoga Milana Knížáka. Rozhodnutí okamžitě nabylo právní moci, strany se vzdaly práva na odvolání.
Advokáti a notáři se přou nad změnou zrychlující vklad nemovitostí do katastru
Praha 4. srpna (ČTK) - Advokáti a notáři se přou nad podobou novely katastrálního zákona. Česká advokátní komora (ČAK) tvrdí, že návrh oslabuje ochranu vlastníků nemovitostí a dává notářům značnou konkurenční výhodu.
NS: Chybu v prohlášení vlastníka bytového domu lze opravit i po letech
Brno 4. srpna (ČTK) - Na chybu v prohlášení vlastníka, tedy dokumentu, který rozděluje bytový dům na jednotky, lze upozornit i po mnoha letech a žádat u soudu opravu. Právo domáhat se odstranění vad nepodléhá promlčení, plyne z aktuálního rozsudku Nejvyššího soudu (NS).
Úkladná vražda a některé další činy by mohly být nepromlčitelné, navrhla koalice
Praha 1. srpna (ČTK) - Úkladná vražda a některé další trestné činy s úmyslným usmrcením by se mohly zařadit mezi nepromlčitelné. Jde také například o některé činy související s obecným ohrožením, teroristickým útokem a terorem, za něž hrozí až výjimečný trest.


