Vláda schválila zákon s reformou penzí se zvyšováním věku nad 65 let

Důchodová novela počítá s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzí ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. Normu dostane Sněmovna. Podle plánu by změny měly začít postupně platit od příštího roku. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ujistil, že současným starobním důchodcům penze dál porostou a zůstane jim výchovné.

“Důchodová reforma je potřeba. Měla být provedena už dřív. Předcházející vlády neměly odvahu, my ji máme. Díky této reformě budou mít mladé generace - třicátníci, čtyřicátníci - důstojný důchod,” uvedl premiér. Dodal, že i s reformou důchody porostou. Upřesnil, že průměrná penze je nyní přes 20.000 korun a v polovině 30. let by měla přesahovat 30.000 korun. V důchodu byl lidé měli trávit 21,5 roku. Změny předseda vlády označil za vyvážené, předvídatelné i spravedlivé. Podle Jurečky se změny nedotknou nynějších penzistů. Starobní důchody dál porostou každý rok o inflaci a třetinu růstu reálných mezd, přiznané výchovné bude součástí penze.

Společnost stárne a život se prodlužuje. Lidé nad 65 let tvoří teď asi pětinu obyvatel, v polovině století by to měla být třetina. Výdaje na penze rostou. Teď tvoří asi třetinu výdajů státu. Na důchodech se loni vyplatilo 685,3 miliardy korun. Meziročně suma vzrostla o 97,2 miliardy korun, tedy o 17 procent. Příjmy se zvedly o osm procent, výdaje pokrýt nestíhají. Systém důchodového pojištění skončil v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun. Je to kolem procenta HDP. Podle dřívějších údajů ministerstva práce by za pár desetiletí roční schodek mohl odpovídat až pěti procentům HDP, v dnešních hodnotách by to bylo kolem 350 miliard korun.

Podle ekonomů není systém penzí beze změn udržitelný. Opozice návrhy odmítá. Podle opozičního hnutí ANO vládní koalice straší lidi, o reformě s ní jednat dál nechce. S vládním plánem nesouhlasí ani odbory, rada postižených či rada seniorů.

Novela obsahuje 11 opatření. Důchodový věk by se měl dál zvyšovat podle naděje dožití. Věková hranice by se každý rok stanovila lidem, jimž by bylo zrovna 50 let. Nejvýš by se zvedla o dva měsíce. Důchodový věk roste už nyní, a to ročně minimálně o dva měsíce. Na 65 let se dostane ve 30. letech. Demografové navrhují pravidelné navyšování o měsíc ročně. O nastavení se ještě jedná.

Snižovat by se měl mezi lety 2026 až 2035 výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Z dosud plně zohledňované částky do první příjmové hranice by se po deseti letech bralo v potaz 90 procent a za odpracovaný rok by se místo nynějšího 1,5 procenta počítalo 1,45 procenta.

Zvednout by se měl minimální důchod na 20 procent průměrné mzdy. Solidární část penze by měla zůstat na deseti procentech průměrného výdělku a zásluhová část by se měla zvednout z nynějších 770 korun také na desetinu průměru. Podle nových pravidel by tak letos nejnižší starobní důchod činil 8800 místo 5170 korun.

Až o pět let dřív podle počtu odpracovaných směn by mohli do důchodu chodit lidé s rizikovou prací. Týkalo by se to všech pracovníků z takzvané čtvrté kategorie a části ze třetí kategorie, kteří mají v práci fyzickou zátěž, vibrace, chlad a teplo. Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody.

Lidé, kteří v důchodu dál pracují, by nemuseli nově platit důchodové odvody 6,5 procenta z výdělku. Opatření má nahradit navyšování penze za odpracovaný čas navíc.

Výchovné by se dál mělo vyplácet jen na třetí a další dítě. Na první dva potomky by ho mělo postupně nahradit započítání fiktivního výdělku ve výši celostátní průměrné mzdy za dobu péče. Bonus 500 korun za vychované dítě by se měl také přestat valorizovat. Manželé by mohli mít dobrovolně sdílený vyměřovací základ z odvodů pro výpočet penze.

Krácení předčasné penze by mělo být poloviční u lidí, kteří platili odvody 45 let. Snížit by se měl věk pro získání takzvaného odloženého starobního důchodu. Nyní je potřeba počkat pět let, nově by to byly dva roky. Ze dvou na pět let by se měla prodloužit doba pro obnovu nároku na vdovský a vdovecký důchod. Úspěšně dokončené doktorské studium by se mělo započítávat do náhradních dob pojištění.