Vláda schválila zvýšení nemocenské při dlouhodobé pracovní neschopnosti
Vláda dnes projednala návrh MPSV, který zlepší sociální situaci lidem při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Opatření zajistí zmírnění ekonomického dopadu způsobného poklesem příjmů u lidí, kteří trpí dlouhodobějším onemocněním. Pokud bude přijat pozměňovací návrh, který připraví ministryně Marksová, dočkají se dlouhodobě nemocní zvýšení nemocenské už od začátku roku 2018.
„Vláda u dlouhodobé nemocenské schválila návrat k době před pravicovými škrty. Vítám to, i když jsem, jako všichni ministři a ministryně za ČSSD, hlasovala pro variantu štědřejší, kterou by si podle mě dlouhodobě nemocní plně zasloužili,” uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
V současné době je zaměstnanec v případě dočasné pracovní neschopnosti zabezpečen od 4. do 14. kalendářního dne náhradou mzdy od svého zaměstnavatele. Od 15. dne dostává nemocenskou ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, a to bez ohledu na délku trvání dočasné pracovní neschopnosti. Není tedy rozdíl, jestli je pacient nemocný patnáct dní nebo trpí závažnějším onemocněním, kde si léčení vyžádá například několik měsíců.
Vláda se v rámci koalice shodla na variantě, podle které by měl pacient po 31. dni pracovní neschopnosti dostávat 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Od 61. dne nemoci se příspěvek zvýší na 72 %. Ze státního rozpočtu by na tuto variantu pomoci dlouhodobě nemocným mělo jít 2,4 miliardy korun ročně.
Déletrvající pracovní neschopnosti představují podstatný podíl ze všech dočasných pracovních neschopností. V roce 2015 bylo ukončeno celkem 1,5 mil. případů dočasné pracovní neschopnosti, z toho:
- cca 800 tisíc případů trvalo alespoň 15 kalendářních dnů,
- cca 460 tisíc trvalo déle než 30 kalendářních dnů,
- cca 260 tisíc případů trvalo déle než 60 kalendářních dnů,
- cca 176 tisíc případů trvalo déle než 90 dnů,
- cca 76 tisíc případů trvalo déle než 180 dnů.
Navrhované opatření zvýšení nemocenského má tedy potenciál zlepšit sociální situaci velkého počtu českých domácností.
Výše náhrady příjmu se měnila v posledních 20 letech poměrně často. V období od roku 1993 do roku 2007 byla sice od 4. dne pracovní neschopnosti stále platná jednotná sazba 69 %, byl však zejména v počátku výrazně omezen příjem, z kterého se výpočet nemocenské odvozoval. Postupně se zvyšoval jak absolutně, tak zavedením druhé a později i třetí redukční hranice. V letech 2007 až 2010 pak došlo k několika rychlým změnám. Od roku 2010 poklesla sazba z důvodu škrtů tehdejší Nečasovy vlády na současných 60 %.
Další články
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.
Návrh nového zákona o sportu počítá se vznikem samostatného ministerstva
Praha 11. června (ČTK) - Návrh nového zákona o sportu počítá se vznikem samostatného ministerstva sportu. Na panelové diskusi to dnes ve Sněmovně řekl poslanec opoziční ODS Karel Haas, který návrh představil novinářům i odborné veřejnosti. Vzniklo by nicméně až v následujících volebních obdobích, podmínkou by byla restrukturalizace současné soustavy ministerstev.
Elektronizace správy voleb bude pravděpodobně naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 10. června (ČTK) - Senát by měl podle ústavně-právního výboru posvětit svou novelu, která má odložit spuštění elektronizace správy voleb až na rok 2028 spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Zákazy drog poptávku nesníží. Odborníci kritizují vládní otočku k prohibici
Zákazy návykových látek a prohibice poptávku nesníží a vedly by k rozšíření černého trhu. Řešením je dosavadní český vyvážený přístup s prevencí, léčbou a represí a rozumná regulace. ČTK to sdělili zástupci Ústavu pro evropskou legislativu (UPEL) a spolku Racionální regulace (RaRe). Reagovali tak na ohlášené změny legislativy se zpřísněním protidrogové politiky.
NS: Opatrovníci nejsou jen správci života, měli by pomáhat a respektovat přání
Brno 9. června (ČTK) - Opatrovníci nesmí vystupovat jen jako správci života a majetku lidí s omezenou svéprávností, ale spíše jako jejich pomocníci. Nejvyšší soud (NS) v novém rozsudku zdůraznil, že opatrovníci musí respektovat názory a přání svých opatrovanců, stejně jako jejich právo rozhodovat o vlastním životě v maximální možné míře. Rozsudek je zpřístupněný v databázi soudu.



