Volt po ÚS žádá výklad definice koalice, nebo zrušení části zákona o volbách

Volt Česko žádá vyjasnění definice koalice, případně zrušení části volebního zákona, shrnuli dnes právníci Voltu na tiskové konferenci v Praze. Natálie Nechvátalová z odboru vnějších vztahů ÚS ráno ČTK potvrdila, že soud stížnosti obdržel.

Soud už také určil podle rozvrhu práce soudce zpravodaje. V řízení, které se týká Stačilo!, to bude Milan Hulmák, u stížnosti kvůli kandidátkám SPD figuruje jako zpravodajka Veronika Křesťanová. O výsledku však bude hlasovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.

Součástí stížností je také návrh na zrušení příslušných rozhodnutí krajských úřadů a na ně navazujících usnesení krajských soudů. Stížnost směřující ke kandidátkám SPD obsahuje i žádost o přednostní projednání z důvodů naléhavosti v souvislosti s blížícím se termínem voleb. Volby se konají 3. a 4. října.

Podle advokáta Víta Hrušky Volt vychází z rozhodnutí 14 krajských soudů a úřadů ve věci Stačilo! a obdobně v případě rozhodnutí o kandidátkách SPD. Podle strany byla dotčena její práva, a to na ochranu politické soutěže a přístupu k funkcím. Zákon je podle strany vnitřně rozporný. Od ÚS žádá výklad části zákona týkající se definice pojmu koalice, nebo zrušení této jeho části. V tom případě by soud měl dát zákonodárcům podnět k předpracování zákona. “Soud má prostředky rozhodnout ještě před volbami, zda se tak stane, nemůžeme předvídat,” řekl novinářům předseda Voltu Adam Hanka.

Jinou možnost než podat stížnosti těsně před volbami podle právníků Voltu strana neměla, protože vycházela až z rozhodnutí úřadů a správních soudů o kandidátkách do říjnových voleb. Očekává, že soud bude ctít retroaktivitu a případné zrušení části zákona bude směřovat až na další volby. “Nenapadnout to jen proto, že nevíme, jaký to bude mít výsledek, není dobře. Je třeba to vyjasnit,” uvedla Eleanor Šmejkalová ke spekulacím o možném znevěrohodnění hlasování. Snahou Voltu je, aby všichni měli stejné podmínky, uvedl Hanka. Jak bude reagovat na výsledky voleb, nechce předjímat, je ale připravena se věci dál věnovat.

Délku rozhodování ÚS nelze předjímat. Plénum v roce 2024 průměrně vyřizovalo návrhy za 243 dní, ve výjimečných případech ale soud někdy rozhoduje i v řádu týdnů, zvláště pokud je výsledkem jen odmítavé usnesení, a nikoliv obsáhlejší nález. Plénum neveřejně zasedá pravidelně každou středu, do voleb tedy ještě třikrát. “Zítra (ve středu) na plénu se dohodneme, jak postupovat. Nic víc v tuto chvíli nemohu říci,” napsal ČTK předseda soudu Josef Baxa.

Strana Volt Česko a hnutí Česká republika na 1. místě! se nejprve obrátily na správní soudy v různých krajích a žádaly zrušit registraci hnutí Stačilo! a společné kandidátky SPD s dalšími stranami pro nadcházející sněmovní volby. Jde prý o skryté koalice, a tedy obcházení zákona. Koalice musejí ve volbách překonat vyšší uzavírací klauzuli než základních pět procent. Koalice dvou subjektů potřebuje k zisku mandátu osm procent a koalice tří a více uskupení 11 procent z celkového počtu platných hlasů.

Soudy ve všech krajích návrhy zamítly, většina poukázala na to, že v Česku jde o běžnou a zavedenou praxi. Ovšem některé senáty daly argumentům Volt Česko a České republiky na 1. místě za pravdu. V rozhodnutích zkritizovaly obcházení zákona. Registraci ale nezrušily, aby se vyhnuly razantnímu zásahu do voleb.

Obcházení zákona podle Šmejkalové umožňuje paragraf zákona o volbách do Parlamentu České republiky, konkrétně věta, která zní: “za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název”. V případě, že ÚS nepřijde s novým výkladem zákona, Volt navrhuje formulaci zrušit. Od 1. ledna bude ale problematiku upravovat nový zákon o správě voleb s prakticky identickým zněním formulace. Jak s tím soud naloží, nechává Volt podle podání, které má ČTK k dispozici, na uvážení soudu.

Za hnutí Stačilo! se pokoušejí o návrat do Sněmovny komunisté a sociální demokraté. Na kandidátkách hnutí jsou i zástupci ČSNS, SD-SN, strany Moravané a Komunistické strany Československa (KSČ). Za hnutí SPD letos kandidují i zástupci Trikolory, Svobodných a PRO. Piráti mají v některých krajích na kandidátkách zástupce Zelených.