Výbor doporučil Senátu označit petici o zbraních za důvodnou

Petici podepsalo 102.000 lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Dokument projednal Senát v polovině září na veřejném slyšení, výsledkem byl návrh skupiny 35 senátorů v čele s někdejším policejním prezidentem Martinem Červíčkem (ODS) na výslovné zakotvení práva bránit sebe i jiné zbraní podle podmínek stanovených zákonem do Listiny základních práv a svobod.

Petice byla reakcí myslivců i sportovních střelců na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici ale poukazovali na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatřené zbraně a že stávající český zákon je dostačující.

Školský výbor se dnes hlasy čtyř ze sedmi přítomných senátorů usnesl, že plénum komory by mělo petici schválit. Doporučil také komoře konstatovat, že petice je důvodná. Vláda by měla při přípravě zákona, kterým do českého právního řádu převede ustanovení petice, také důsledně dbát na ochranu práv oprávněných držitelů zbraní, doporučil výbor.

Senátor za Starosty David Smoljak se hlasování zdržel. “Nejsem příznivcem toho, aby se posilovalo postavení držitelů zbraní, myslím, že už je dostatečně silné,” řekl novinářům. Předseda výboru Jiří Drahoš (za STAN a TOP 09) shledal petici důvodnou v tom smyslu, že česká zbraňová legislativa je jedna ze nejlepších v Evropě. “Směrnici jsem si pročetl, jsem laik a zbraň nevlastním, ale nejsem přesvědčen, že všechny věci, co jsou tam uplatňovány, nemají valný smysl,” řekl. Zásah do ústavy nicméně nepodporuje.

Kritici novely označují senátory navrhované změny za nesystémové, nepotřebné a potenciálně škodlivé. Předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD) dříve uvedl, že stávající znění Listiny je dostatečné. “Žádnou další ochranu vám změna Listiny neposkytne,” řekl předkladatelům. Bojí se přílišného rozšíření zbraní mezi lidmi, které by podle něj zhoršilo bezpečnost.

V případě schválení návrhu jej dostanou k posouzení vláda a Sněmovna. Pro přijetí bude třeba ústavní, tedy třípětinové většiny.