Zákon o podpoře v bydlení zjednoduší poskytování mimořádné pomoci
Praha 28. srpna (ČTK) - Zákon o podpoře v bydlení by měl kromě jiného zjednodušit poskytování okamžité mimořádné pomoci na bydlení. Podle ministra práce a sociálních věcí (MPSV) Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by úředníci měli být mnohem operativnější v tom, jak klienta podpořit.
Celkové roční náklady spojené se zákonem by měly být necelých 1,5 miliardy korun. Neřešení bytové krize přitom podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) vyjde stát ročně na 4,1 miliardy korun a zákon by měl tyto náklady do pěti let zcela snížit. Novinářům to sdělili zástupci MPSV a MMR, které na podobě zákona spolupracuje. Zákon má platit od roku 2025.
“Bereme vážně, aby tady vznikl zákon o dostupném bydlení. Zákon směřuje k tomu, abychom efektivně nastavili fungování systému. Abychom dokázali omezit jednotlivé kompetence k tomu, co kdo má dělat, aby pomohl lidem, kteří dnes bydlení vůbec nemají a abychom zabezpečili nástroje jakými fungování zabezpečit,” uvedl Jurečka.
Podle návrhu by v obcích s rozšířenou působností měla vzniknout kontaktní místa pro bydlení. Ta by měly poskytovat poradenství a bydlení v případě potřeby zprostředkovat. Vedla by evidenci lidí v bytové nouzi či ohrožených ztrátou bydlení. Evidovat by měla také dostupné byty. Prověřovala by i to, jestli bydlení splňuje technické či hygienické požadavky. Nastavit by se měl systém podpor a záruk pro pronajímatele, tedy garance úhrady škod či nájmu. Počítá se s asistencí, nájemníkům by se měli věnovat sociální pracovníci. Zákon by měl podle MMR přispět k tomu, aby se do deseti let snížit počet lidí v bytové nouzi nejméně o 30 procent.
Podobu zákona kritizovala poslankyně a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). “Jedná se o zákon o sociálním bydlení, akorát má jiný kabát. Žádné dostupné bydlení pro naše děti a pro všechny spoluobčany to rozhodně není,” řekla Dostálová.
Do roku 2025 by se podle MMR také měly na novou obecní bytovou výstavbu vymezit dvě miliardy korun ze státního rozpočtu. Po roce 2025 by mělo být vyčleněno dalších osm miliard korun z Národního fondu obnovy, tedy z evropských peněz. Ministerstvo ale do budoucna počítá také s investicemi ze soukromého sektoru, které by měly přesáhnout deset miliard korun.
“Problematika nedostupnosti bydlení je velice komplikovaná. Víme, že pouze výstavba situaci nevyřeší. Tento zákon je pouze dalším dílem mozaiky. Chystáme rozsáhlé investice do výstavby a rekonstrukcí, protože schopnost některých obcí je v otázce výstavby velice omezená. Zároveň chceme také zjednodušit družstevní výstavbu,” uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Zákon o sociálním bydlení měly v plánu v minulých volebních obdobích už tehdejší vlády. Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) se na normě neshodl a neprosadil ji. Vláda Andreje Babiše (ANO) slibovanou legislativu nahradila záhy dotačním programem, z něhož se například v roce 2020 postavilo v celé republice 70 bytů.
Další články
Státní zástupce obžaloval pět lidí a jednu právnickou osobu v kauze Bulovky
Praha 6. srpna (ČTK) - Státní zástupce obžaloval pět lidí a jednu právnickou osobu v korupční kauze kolem nákupu urychlovačů za 160 milionů korun ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze.
Obvodní soud v Praze 10 uznal rehabilitaci Milana Knížáka za vazbu v 70. letech
Praha 5. srpna (ČTK) - Obvodní soud pro Prahu 10 dnes rehabilitoval nedávno zesnulého umělce a pedagoga Milana Knížáka. Rozhodnutí okamžitě nabylo právní moci, strany se vzdaly práva na odvolání.
Advokáti a notáři se přou nad změnou zrychlující vklad nemovitostí do katastru
Praha 4. srpna (ČTK) - Advokáti a notáři se přou nad podobou novely katastrálního zákona. Česká advokátní komora (ČAK) tvrdí, že návrh oslabuje ochranu vlastníků nemovitostí a dává notářům značnou konkurenční výhodu.
NS: Chybu v prohlášení vlastníka bytového domu lze opravit i po letech
Brno 4. srpna (ČTK) - Na chybu v prohlášení vlastníka, tedy dokumentu, který rozděluje bytový dům na jednotky, lze upozornit i po mnoha letech a žádat u soudu opravu. Právo domáhat se odstranění vad nepodléhá promlčení, plyne z aktuálního rozsudku Nejvyššího soudu (NS).
Úkladná vražda a některé další činy by mohly být nepromlčitelné, navrhla koalice
Praha 1. srpna (ČTK) - Úkladná vražda a některé další trestné činy s úmyslným usmrcením by se mohly zařadit mezi nepromlčitelné. Jde také například o některé činy související s obecným ohrožením, teroristickým útokem a terorem, za něž hrozí až výjimečný trest.


