Zakotvení aspoň dvou pct HDP na obranu je ve Sněmovně před schvalováním
Praha 4. dubna (ČTK) - Zakotvení každoročního vynakládání aspoň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu je ve Sněmovně před schvalováním. Vládní návrh zákona bude čelit návrhu na zamítnutí, který v dnešním druhém čtení podalo opoziční hnutí SPD.
Zřejmě neuspěje, v branném výboru získala předloha podporu koaličních členů i zákonodárců opozičního hnutí ANO. O návrhu zákona, jenž má také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, budou poslanci hlasovat nejdříve za dva týdny.
Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Návrh zákona by měl nabýt účinnosti od července a vztahoval by se již na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun.
Poslanec SPD Radovan Vích pokládá návrh zákona za zbytečný. “Nejsme černí pasažéři,” uvedl, když zdůvodňoval návrh na zamítnutí. Aspoň dvě procenta HDP dává na obranu podle Vícha ani ne polovina států NATO.
Do celkových obranných výdajů by se mohly podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje by ale musely splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO. Návrh zákona předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu. Pokud by ministerstvo požadavek jiného ministerstva odmítlo, skupina poslanců ANO navrhla, aby rozhodovala vláda jako celek.
Předloha změní pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat vláda. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem.
Návrh zákona také mění rozpočtová pravidla. Stanoví mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar. Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit po souhlasu ministerstva financí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vložil do sněmovního systému úpravu, která by pivovar Budějovický Budvar z povinnosti vyňala a celkově ji pro státní podniky zmírnila kvůli možným ztrátám. Jurečka ale nebyl v době projednávání předlohy v jednacím sálu a k pozměňovacímu návrhu se nikdo nepřihlásil.
Další články
EU chystá nová pravidla pro omezení krátkodobých pronájmů typu Airbnb
Brusel 5. září (ČTK) - Evropská unie se chystá stanovit pravidla, která pomohou evropským městům omezit krátkodobé pronájmy prostřednictvím platforem, jako je Airbnb. Evropská komise (EK) má příští týden představit legislativní návrh, který stanoví podmínky, za kterých mohou úřady omezit poskytování krátkodobých turistických pronájmů.
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
