Zaměstnanci soudů stávkují, zavřené zůstaly podatelny, část jednání byla zrušena

Stávku vyhlásil Odborový svaz justice. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že stávka je důsledkem nesprávného zařazení justičních pracovníků do platových tříd. Dodal, že návrh řešení už v zásadě existuje, jako ministr ho ale nemá pravomoc prosadit. I představitelé justice dlouhodobě poukazují na podhodnocení pracovníků soudů. Skutečný průměrný plat justičního personálu byl loni 36.916 korun, průměrná mzda v ČR přitom dosáhla 43.341 korun.

U Městského soudu v Praze, který je největším soudem v zemi, nebyla stávka v budově ve Spálené ulici na první pohled patrná - jednání se konala a jedinou vývěskou, která na protest odkazovala, byla cedule o třídenním uzavření tamního bistra. Soud nicméně z trestních věcí zachoval jen ta jednání, u nichž je obžalovaný ve vazbě, a namísto protokolujících úředníků chodili do jednacích síní pomáhat asistenti soudců. Na Krajském soudu v Praze na náměstí Kinských odročili soudci trestní jednání, kterých se mělo konat zhruba 30. Civilní jednání se povětšinou konala. Ve vršovickém areálu na Míčánkách, kde sídlí pět pražských obvodních soudů, zůstaly uzavřeny podatelny, pokladny i informační centra. Část dnešních jednání soudy odročily, některá - především v civilních sporech - ale i přes stávku plánovaly uskutečnit.

Na některých soudech se do dnešní stávky zapojili prakticky všichni zaměstnanci s výjimkou soudců, kteří ze zákona stávkovat nesmějí. Například na libereckém okresním soudu se k protestní akci připojili takřka všichni z více než 110 administrativních pracovníků. “Zůstal jen jeden či dva pro nejakutnější případy,” řekl předseda okresního soudu Petr Hoček. U okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové se ke stávce připojilo asi 90 procent zaměstnanců a u krajského soudu včetně pobočky v Pardubicích 70 procent. Většina jednání byla zrušena nebo odročena, o rozsahu omezení pro veřejnost soudy předem informovaly. Do stávky se zapojila i většina zaměstnanců okresních soudů ve Středočeském kraji. Zavřené zůstaly podatelny, pokladny a informační centra, někde i soudní budovy. Provoz byl omezený na nejnutnější úkony. Například na okresním soudu v Mladé Boleslavi zůstali dva asistenti a jeden na půl úvazku.

U brněnského městského soudu se stávky podle mluvčí Petry Láníčkové účastnilo zhruba 70 procent zaměstnanců. “Je třeba však upozornit, že se určitá část zaměstnanců stávky neúčastní ne z důvodu, že by stávku nepodporovala, ale zejména z důvodu, že si nemohou se svým nízkým platem dovolit tři dny neplaceného volna. Pro zaměstnance pak stávka znamená, že budou muset dohánět veškerou práci, která zde na ně tři dny čekala, a naopak přibývala další,” uvedla už dříve mluvčí. Na dny stávky bylo podle ní nařízeno 227 jednání, z nichž bylo 154 zrušeno či odročeno.

U vsetínského okresního soudu dnes stávkovalo 58 ze 61 administrativních pracovníků. Obě budovy soudu, tedy ve Vsetíně a ve Valašském Meziříčí, byly pro veřejnost uzavřené. Mimo provoz byla pokladna nebo podatelna. “Soudní jednání jsou všechna zrušená. Myslím si, že je tam jedna jediná výjimka, kdy je videokonference, kterou si je soudkyně schopná spustit sama,” uvedl předseda soudu Pavel Kotrady.

Také v Plzeňském kraji omezila stávka justičních pracovníků zejména základních služeb pro veřejnost, jako jsou podatelny, infocentra, telefonní ústředny, soudní kanceláře a správy soudů. U Krajského soudu v Plzni z přibližně dvou stovek justičních pracovníků stávkovalo 61 procent, u okresních soudů to bylo až 100 procent.

U Nejvyššího soudu (NS), který sídlí v Brně, se do dnešní stávky administrativního personálu v justici zapojilo 90 lidí, tedy zhruba třetina zaměstnanců. Veřejná jednání se u soudu konala jen výjimečně, žádná se tedy dnes nemusela rušit. Soudci přesunuli jen dvě neveřejná jednání na jiný den. Stávkovaly například pracovnice informační kanceláře. Podatelna ale fungovala. Žádná veřejná jednání se dnes nerušila ani u Nejvyššího správního soudu, žádná totiž nebyla v plánu. Do stávky se zapojilo 63 lidí, tedy více než třetina nesoudcovských zaměstnanců. Nejvíce se stávky účastnili pracovníci soudního výkonu, tedy zapisovatelky, vedoucí kanceláří, personál podatelny, méně pak asistenti. Ze správy soudu a vyššího managementu nestávkoval nikdo. “Soudci i ve dnech stávky pokračují ve výkonu své ústavní funkce. Základní chod soudu pro veřejnost, zejména příjem podání účastníků na soud, je i ve dnech stávky zajištěn,” uvedl předseda soudu Karel Šimka.

Na Ústavním soudu se nestávkovalo, tamní zaměstnanci jsou totiž placeni z jiné rozpočtové kapitoly než obecná justice a požadavky spojené s nynější stávkou se jich bezprostředně netýkají. Opakovaně však vyjádřili podporu požadavkům stávkujících.

Za vyšší platy stávkovali zaměstnanci soudů už 29. května. Do jednodenního výstražného protestu se tehdy podle odborářů zapojilo 95 procent justičního personálu.