Zpráva o rovnosti žen a mužů: Málo žen ve vedení, rozdíl výdělků

“Státní správa se nadále vyznačuje vysokou mírou vertikální segregace dle pohlaví,” uvádí zpráva, kterou se zabývala rada vlády pro rovnost žen a mužů. Dokument připomíná, že v sedmnáctičlenné vládě jsou jen tři ženy. Ze 103 postů náměstků na ministerstvech ženy obsadily 25 míst, tedy čtvrtinu. Podíl proti předchozímu roku mírně poklesl. Mírný pokles se projevil i u zastoupení žen v diplomatickém sboru. Ženy stály v čele 18 procent zastupitelských úřadů v cizině.

Ve vedení obchodních společností kotovaných na burze ženám připadlo 10,4 procenta křesel. ČR je tak ve srovnání členských zemí EU pátá od konce, horší výsledek mají Řecko, Kypr, Estonsko a Malta. Nejvyšší zastoupení žen je podle zprávy v zemích, kde začaly platit kvóty. Ve Francii ženy tvoří 36 procent vedení, ve Švédsku 33 procent.

Rada vlády pro lidská práva doporučila, aby státní podniky či firmy s účastí státu zveřejňovaly přehled zastoupení žen a mužů ve svém vedení. Vzniknout by měl i zákon, který zajistí mužům či ženám aspoň 40 procent postů a transparentní výběr na ně, radí rada.

Podle zprávy je nezaměstnanost žen nadále vyšší než nezaměstnanost mužů, klesá také pomaleji. Dlouhodobě jsou bez práce 3,2 procenta žen a 2,2 procenta mužů. Zaměstnanost se ale daří zvyšovat. Loni ve třetím čtvrtletí míra zaměstnanosti lidí mezi 15 a 64 lety dosahovala 70,5 procenta - u mužů 78,2 procenta u žen 62,6 procenta. “Ve srovnání se západními státy je v ČR neobyčejně nízká míra zaměstnanosti třicátnic, tedy převážně matek s malými dětmi,” uvádí zpráva.

Muž v Česku loni vydělával v průměru 29.858 korun měsíčně a žena 23.421 korun. “Při srovnání s předchozím rokem lze pozorovat nepatrné zvýšení rozdílu v odměňování v neprospěch žen,” píšou autoři. Rozdíl se za poslední rok zvedl z 21,5 na na 21,6 procenta. Propast ve výdělcích se odráží také na důchodech. Ženy je mají o pětinu nižší. Ve stáří jim tak mnohem víc hrozí chudoba.

Podle zprávy “přetrvávají nedostatky” ve slaďování práce a rodiny, i když se “v několika dílčích oblastech” podnikla opatření. Malé jsou kapacity školek i služeb péče o seniory, nabídka flexibilní práce, podpora rodičů malých dětí, ocenění domácí práce, zapojení mužů do péče o domácnost a rodinu i vymahatelnost neplaceného výživného, vypočítává zpráva.

“Existuje mnoho forem flexibilního zaměstnávání, avšak jejich využívání v ČR výrazně zaostává za průměrem EU,” uvádí zpráva. Podle ní kvůli opatrování starších členů rodiny musí tři pětiny pečujících opustit práci. O příbuzné se starají hlavně ženy. Česko je také jedním z pěti posledních států EU, kde otcové nemají po narození potomka otcovskou dovolenou. Jiné země nabízejí jeden až 64 pracovních dnů, průměr EU je 12,5 dne, upřesnili autoři zprávy. Ministerstvo práce už navrhlo novelu, která s volnem pro otce počítá.

Podle zprávy je vysoce feminizované a segregované i české školství. Muži tvoří 0,5 procenta učitelů školek. V základních školách představují 15,5 procenta vyučujících, připadá jim ale 34,3 procenta ředitelských křesel.

Vysoké školy studuje víc žen než mužů. Zastoupení žen ve vědě se ale spíš snižuje. “Zásadní nedostatek žen je v rozhodovacích pozicích výzkumu a vysokého školství,” uvádí zpráva. Věnuje se i životnímu stylu. Podle dokumentu ženy sportují mnohem méně než muži. Mají také výrazně menší slovo při rozhodování ve sportovních svazech.