PhDr. Mgr. Jan Ptáčník

Novela účinná od 1. ledna 2026 zásadně mění přístup k určování výživného na nezletilé děti. Opouští dosavadní formální rozlišování typů péče a nově staví rozhodování na reálném rozsahu péče obou rodičů a jejich ekonomických možnostech. Které z klíčových změn a jejich praktických dopadů bude muset v následujících letech vyřešit soudní praxe?

Vláda předložila dne 19. 11. 2024 Poslanecké sněmovně poměrně rozsáhlou novelu zákona č. 40/20009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), která má navázat na evropské trendy a modernizovat trestní právo, zejména pak v oblasti ukládání trestních sankcí. Novela v prosinci minulého roku prvním čtením v Poslanecké sněmovně a v dalším čtení se očekává vypjatá diskuse kolem velkého množství pozměňovacích návrhů.

Nájem nemovité věci je sice obligačním institutem, avšak má některé výrazně věcněprávní prvky, které se projevují např. ve chvíli, kdy dochází ke změně vlastníka předmětu nájmu.

Tento článek je součástí série, ve které jsou postupně představovány změny, které přinese rozsáhlá novelizace zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), s účinností převážně od 1. 1. 2021. V tomto článku se zabýváme konkrétně novou úpravou tzv. zvláštních povinností členů statutárních orgánů při úpadku obchodní korporace.

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo a předložilo Vládě ČR návrh zákona, kterým se po vzoru některých zahraničních úprav a pod vlivem teprve připravované legislativy EU má do českého právního řádu zavést institut tzv. hromadných žalob určených ke kolektivnímu uplatňování individuálních práv.[1]