České soudy v letech 2019 až 2023 podaly Soudnímu dvoru EU 47 předběžných otázek
Brno 21. května (ČTK) - České soudy v letech 2019 až 2023 podaly k Soudnímu dvoru EU 47 předběžných otázek, tedy více, než kolik jich podle statistiky přišlo z podobně lidnatého Řecka či Švédska.
Předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka odhaduje, že otázek bude dále spíše přibývat. Ústavní soudce Vojtěch Šimíček nevyloučil, že možnost jednou využije i Ústavní soud (ÚS), který dosud žádnou předběžnou otázku nepodal. Vrcholní představitelé justice se dnes účastnili odborné konference v Brně.
Smyslem předběžných otázek je ujasnit výklad konkrétních bodů evropského práva. “Vliv evropského práva na národní právní řády se prohlubuje. Vlastně v denní praxi aplikujeme evropské právo. Prakticky v každé kauze, kterou řešíme, se v nějaké míře evropského práva dotýkáme. Z toho plynou výkladové nejasnosti, které se řeší předběžnými otázkami,” řekl Šimka.
Soud, kterému Šimka předsedá, na svém webu eviduje v posledních dvou dekádách 52 podaných předběžných otázek. Týkají se například problematiky daní, cel, financí a migrace.
Do Lucemburku se obrací také Nejvyšší soud. “Jsou to vždy otázky, které potřebujeme vyřešit, abychom mohli aplikovat evropské právo na vnitrostátní úrovni,” řekl předseda soudu Petr Angyalossy. Soudní dvůr EU už obdržel také otázku od Krajského soudu v Brně.
ÚS zatím otázky sám přímo nepokládá. Pokud v řízení o ústavní stížnosti dospěje k závěru, že obecné soudy měly předběžnou otázku položit, tak rozsudek zruší a vybídne k nápravě.
Jiný typ řízení představují návrhy na zrušení právních předpisů, kde si Šimíček dovede “velmi živě” představit, že ÚS otázku v určité situaci podá. “Bude-li ÚS zastávat názor, že kromě referenčního hlediska ústavnosti si potřebuje vyjasnit výklad evropského práva, tak jiná možnost ani nebude,” uvedl Šimíček.
Předseda Soudního dvora EU Koen Lenaerts zdůraznil, že předběžné otázky dávají národním soudům příležitost poukazovat na problémy, které je zapotřebí vyřešit, nastolovat agendu a podílet se na výkladu komunitního práva. “V této oblasti české soudy fungují velmi dobře,” uvedl Lenaerts.
Další články
Polsko oznámilo, že napadne obchodní dohodu s Mercosurem u Soudního dvora EU
Varšava 24. dubna (ČTK) - Polsko podá stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie kvůli dohodě o volném obchodu mezi EU a Jižní Amerikou. Informoval o tom dnes ministr obrany a vicepremiér Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Zákonem roku se v anketě Deloitte stala flexinovela zákoníku práce
Praha 24. dubna (ČTK) - Novela zákoníku práce, která upravuje výpovědní a zkušební doby, rozvrhování pracovní doby do směn nebo držení původní pozice rodičům malých dětí, vyhrála v letošním ročníku ankety Zákon roku.
NS vyhověl Bradáčové, o konfliktu v Ústí nad Labem znovu rozhodne vrchní soud
Brno 23. dubna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) nařídil znovu otevřít kauzu pobodání muže v parku Severní Terasa v Ústí nad Labem. Ondřej Malý dostal za pokus o zabití čtyřletý trest vězení. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová však podala úspěšné dovolání. Prosazuje přísnější právní kvalifikaci, tedy pokus o vraždu.
Senát odmítl žádost vlády o zkrácené schvalování vládní regulace cen
Praha 22. dubna (ČTK) - Senát odmítl žádost vlády, aby zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot probral podle pravidel pro zkrácené jednání. Schvalování normy ale nepřerušil a rozhodne o ní pravděpodobně ještě dnes ve standardním režimu.
Odklad povinného používání geoportálu územního plánování vláda schválila
Praha 20. dubna (ČTK) - Přechodné období, v němž nebude povinné používat Národní geoportál územního plánování, se prodlouží o rok do 30. června 2027. Příslušnou novelu stavebního zákona dnes podpořila vláda.



