Daňové povinnosti, pravidla a regulace krátkodobých pronájmů Airbnb

Od srpna letošního roku se provozovatelé Airbnb dočkají přísnějších daňových kontrol. Podívejme se detailněji, jaká daňová pravidla se na jeho poskytovatele vztahují.

Accountant, bnt attorneys-at-law s.r.o.
Foto: Fotolia

Poptávka po sdíleném ubytování roste. V České republice služba Airbnb zvýšila svůj roční objem obchodu na 2,2 mld. Kč a jen za rok 2016 využilo službu Airbnb 710 tisíc osob. V Praze i ostatních městech a regionech představuje turistický ruch významný příjem do rozpočtu. Zároveň by však sdílená ekonomika měla mít jasná a rovná pravidla, kterými by bylo možné tento typ služeb v rozumné míře kontrolovat.

Počátkem srpna 2018 finanční správa oficiálně potvrdila, že má k dispozici údaje o pronajímatelích ubytování formou Airbnb a zahájila porovnávání příjmů, které uvedli ve svých daňových přiznáních. V případě zjištění rozdílů bude poskytovatelům ubytování zasílat výzvy k doplacení daní a vzniklých úroků.

Daňová povinnost

Česká finanční správa již minulý rok stanovila, že krátkodobé ubytování nabízené prostřednictvím Airbnb považuje za ubytovací služby, nikoliv za nájem. Toto rozhodnutí má zásadní vliv na posuzování této služby z pohledu daňové povinnosti. Příjmy z této činnosti podléhají dani z příjmů fyzických osob podle § 7 zákona o daních z příjmů jako příjmy ze samostatné činnosti. Pro podnikatele plyne na základě této skutečnosti povinnost se dle § 39 zákona o daních z příjmů zaregistrovat k této dani na finančním úřadě, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy začne pobírat příjmy za ubytovací služby. Zároveň má povinnost ve stanovené lhůtě každý rok podávat daňové přiznání.

DPH - poskytnuté služby

Poskytnutí služby ubytování hostů za úplatu osobou povinnou k dani (podnikatelem) v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku je zdanitelným plněním. Pokud je podnikatel neplátce DPH, musí sledovat výši obratu a v případě, že překročí za 12 po sobě jdoucích měsíců výši 1 000 000 Kč, je povinen podat přihlášku k registraci k DPH do 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém překročil stanovený obrat.

DPH - přijaté služby

Vzhledem ke skutečnosti, že poskytovatel ubytovací služby je zároveň příjemcem služby od zprostředkovatele ubytování – platí servisní poplatek za použití online platformy – v tomto případě od webové služby Airbnb, tedy společnosti, která nemá sídlo na území České republiky, vzniká poskytovateli povinnost přiznat také DPH z přijaté služby.

Poskytovatel, dosud neplátce DPH, se stane takzvanou identifikovanou osobou, která podle § 6h zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty má povinnost se registrovat na finančním úřadě, podávat daňové přiznání a přiznávat daň z přijaté služby (ze servisního poplatku).

Pravidla a regulace

Hlavní město Praha, ale i další velká města v České republice volají po vytvoření pravidel a regulaci ubytovacích služeb poskytovaných přes internetové platformy. Hlavním důvodem je, že zprostředkovatelé turistických pronájmů zatím nedokáží sami úspěšně řešit negativní externality a nenesou odpovědnost za problémy, které s sebou tento druh ubytování přirozeně nese - od rušení sousedů, přes neplacení místních poplatků (ubytovací poplatek), až po neplnění daňových povinností spojených s tímto podnikáním.

Jednou z již navržených regulací, která bude mít dopad na Airbnb pronajímatele, je novela zákona o místních poplatcích. Tuto novelu navrhuje Ministerstvo financí a jedná se o zvýšení poplatku za ubytovanou osobu a noc z 15 Kč na 21 Kč, případně později (od roku 2020) až na 50 Kč.

Dalším zatím diskutovaným návrhem, jak regulovat tento druh ubytovacích služeb, je možnost omezení pronájmu na určitý počet dní v roce. Praha se chce v tomto ohledu inspirovat v zahraničí. V Londýně je již zaveden a platí zde 90-ti denní limit. V Berlíně a Amsterdamu mají limit o něco nižší – 60 dnů. Cílem tohoto opatření je zajistit, aby byty nebyly nabízeny k pronájmu po celý rok a nezasahovalo se tak do cenových poměrů na trhu s bydlením.

Dalším námětem regulace v České republice, o němž se v současné době diskutuje, je například varianta, která je používána v Berlíně, kde je plošně zakázán pronájem celých bytů pod hrozbou vysokých sankcí.

Nepochybně existuje celá řada dalších možných regulačních opatření, jejichž dopad je však přinejmenším sporný. Podle dostupných zdrojů zatím v ČR neexistuje ucelená databáze dat, na jejímž základě by bylo možné tento sektor správně vyhodnocovat a historie nás již sama mnohokrát přesvědčila, že přehnaná regulační opatření často v ekonomice vyvolávají spíše opačný efekt.

Zdroj: BNT journal

Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články