Elektronická evidence tržeb
Dne 1. září 2016 nabyla účinnosti některá ustanovení zákona o evidenci tržeb (zbylá část potom nabyde účinnosti od 01.12.2016).
V březnu tohoto roku došlo k přijetí zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, který upravuje tzv. elektronickou evidenci tržeb (dále EET). Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR se snažila od roku 2014 vyjednat s Ministerstvem financí jiné podmínky, které by podnikatelům, kteří jsou povinni vést EET, nepřinesly velké omezení hlavní činnosti, což se částečně podařilo.
K zavádění EET tak bude docházet postupně:
- od 1. 12. 2016 – segment Ubytování, Stravování a pohostinství,
- od 1. 3. 2017 – segment Maloobchody a velkoobchody,
- od 1. 3. 2018 – ostatní činnosti, tj. svobodná povolání (lékaři, právníci, účetní), doprava a zemědělství, s výjimkou těch, které jsou zařazeny do čtvrté fáze,
- od 1. 6. 2018 – vybraná řemesla a výrobní činnosti (vybrané skupiny CZ-NACE).
Důležitým krokem pro aplikaci EET je registrace neboli autentizace. Než poplatník daně z příjmů přijme první evidovanou tržbu, musí zažádat o autentizační údaje. Ty může získat buď osobně na příslušném finančním úřadě, nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky. Registraci spustila finanční správa již od 1. 9. 2016.
Další vyjednané ústupky přinesly jednorázovou slevu na dani ve výši 5.000,- Kč na pořízení evidenčního zařízení, které je nutné k elektronické platbě, ke spojení s finanční správou, přijmutí identifikačního kódu a odeslání zpět. Přístroj bude využit také pro tisk účtenek, které jsou k dispozici kupujícímu, který si ovšem účet převzít nemusí. Dále je nutné datové připojení, které umožní spojení s finanční správou, jež vygeneruje a zašle identifikační kód, který bude vytištěn na účtence.
Do plateb podléhající EET spadá platba, která zakládá rozhodný příjem a je provedena následující formou jako:
- hotovostní platba (mince a bankovky, české i zahraniční),
- platba kartou,
- platba šekem či směnkou,
- jiné formy vnímané jako peněžní prostředek, tj. stravenky či poukazy,
- započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým z předcházejících způsobů platby.
V případě, že podnikatel vystaví fakturu se způsobem úhrady bezhotovostním převodem, ale zákazník uhradí požadovanou částku v hotovosti do pokladny, platba musí být zařazena do EET. Ovšem pokud je situace opačná, faktura je vystavena se způsobem úhrady v hotovosti, ale je uhrazena převodem z bankovního účtu, nevzniká poplatníkovi povinnost tržbu evidovat. Nemá-li podnikatel jasno v tom, zda platba musí či nemusí být evidovanou tržbou, má od 1. 9. 2016 možnost požádat místně příslušný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby, které podléhá správnímu poplatku ve výši 1.000,- Kč. V závěru je nutné podotknout, že EET se týká všech podnikatelů, bez ohledu na to, zda jsou plátci DPH či nikoliv.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.pejclova@bnt.eu
Další články
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?




