Informační povinnost osob dle § 57 daňového řádu se týká téměř každého
Podle § 57 odst. 1 písm. d) daňového řádu mají daňové subjekty na základě vyžádání správce daně povinnost součinnosti. Tato povinnost není zákonem blíže specifikována ani vymezena.
Správce daně tak může požadovat informace či listiny, které mohou být důkazním prostředkem při správě daní. Kritériem pro to, které údaje mají být poskytnuty, je potřebnost pro správu daně. Jaký je obsah a rozsah této informační povinnosti ukáže až judikatura.
Správce daně však může k vyžádání přistoupit až v případě, kdy nelze informaci získat z vlastní úřední evidence. Přednostně tedy musí být informace získány od orgánů veřejné moci a až v případě, že takový postup není možný, lze potřebné informace požadovat po soukromých osobách. Správce daně by současně měl respektovat základní zásady daňového řízení, tj. měl by chránit práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob a používat při vyžadování plnění povinností jen takové prostředky, které tyto osoby nejméně zatěžují.
Při neplnění povinnosti poskytování informací může správce daně udělit pořádkovou pokutu až do 500 tis. Kč, v případě, že by tím došlo k závažnému ztěžování nebo maření správy daní (§ 247 odst. 2 daňového řádu). Účelem pořádkové pokuty by neměl být trest či hrozba, nýbrž dosažení cíle a zjednání pokud možno okamžité nápravy. Je však na správci daně, jak vysoké sankce bude volit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
