Informační povinnost osob dle § 57 daňového řádu se týká téměř každého
Podle § 57 odst. 1 písm. d) daňového řádu mají daňové subjekty na základě vyžádání správce daně povinnost součinnosti. Tato povinnost není zákonem blíže specifikována ani vymezena.
Správce daně tak může požadovat informace či listiny, které mohou být důkazním prostředkem při správě daní. Kritériem pro to, které údaje mají být poskytnuty, je potřebnost pro správu daně. Jaký je obsah a rozsah této informační povinnosti ukáže až judikatura.
Správce daně však může k vyžádání přistoupit až v případě, kdy nelze informaci získat z vlastní úřední evidence. Přednostně tedy musí být informace získány od orgánů veřejné moci a až v případě, že takový postup není možný, lze potřebné informace požadovat po soukromých osobách. Správce daně by současně měl respektovat základní zásady daňového řízení, tj. měl by chránit práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob a používat při vyžadování plnění povinností jen takové prostředky, které tyto osoby nejméně zatěžují.
Při neplnění povinnosti poskytování informací může správce daně udělit pořádkovou pokutu až do 500 tis. Kč, v případě, že by tím došlo k závažnému ztěžování nebo maření správy daní (§ 247 odst. 2 daňového řádu). Účelem pořádkové pokuty by neměl být trest či hrozba, nýbrž dosažení cíle a zjednání pokud možno okamžité nápravy. Je však na správci daně, jak vysoké sankce bude volit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
.webp)
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
