Kritéria pro povinný audit po novele zákona o účetnictví
V červenci 2025 byla schválena novela zákona o účetnictví, která zásadně mění pravidla pro povinný audit a kategorizaci účetních jednotek.
Poslanecká sněmovna i Senát schválily novelu zákona o účetnictví, která výrazně zúží okruh účetních jednotek podléhajících povinnému auditu. K platnosti novely ještě zbývá podpis Prezidenta ČR a publikace ve sbírce listin. (pozn. red.: Zákon byl vyhlášen dne 2. 9. 2025 ve Sbírce zákonů v částce 316 pod číslem 316/2025 Sb.)
Hlavní změna spočívá v tom, že audit bude povinný pouze pro účetní jednotky zařazené do kategorie střední a velké. Malé účetní jednotky tak nově auditní povinnosti nepodléhají, i když dříve pod ni spadaly. Výjimku tvoří pouze subjekty veřejného zájmu (např. banky, pojišťovny, emitenti cenných papírů), které budou povinný audit absolvovat i nadále bez ohledu na kategorii.
Pokud účetní jednotka nepřekročí alespoň dva ze tří níže uvedených limitů ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích, audit pro ni nebude povinný:
- aktiva nad 120 mil. Kč (dosud 40 mil. Kč)
- obrat nad 240 mil. Kč (dosud 80 mil. Kč)
- více než 50 zaměstnanců
Změna v pravidlech auditu úzce souvisí s novelizovanými limity pro rozdělení účetních jednotek do kategorií. Dochází k výraznému navýšení peněžních hranic pro ročního úhrnu čistého obratu a hodnoty aktiva. Limit pro průměrný počet zaměstnanců zůstává beze změny.
Níže uvádíme nové limity, podle kterých se bude posuzovat zařazení do kategorie. Každá kategorie účetní jednotky má odlišné požadavky na rozsah účetní závěrky a povinnost auditu. Účetní jednotka spadá do vyšší kategorie, pokud ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích překročí alespoň dvě hodnoty:
Mikro účetní jednotka
- Aktiva ≤ 11 mil. Kč
- Obrat ≤ 22 mil. Kč
- Počet zaměstnanců ≤ 10
Malá účetní jednotka
- Aktiva ≤120 mil. Kč
- Obrat ≤240 mil. Kč
- Počet zaměstnanců ≤50
Střední účetní jednotka
- Aktiva ≤600 mil. Kč
- Obrat ≤1.200 mil. Kč
- Počet zaměstnanců ≤250
Velká účetní jednotka
- k rozvahovému dni překročí alespoň 2 hodnoty uvedené u střední účetní jednotky.
Nová pravidla se začnou uplatňovat od 1. 1. 2026. Pro účetní jednotky, které vedou účetnictví podle kalendářního roku, se posuzují údaje za roky 2024 a 2025.
Zdroj:
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Sněmovní tisk 783 – Novela zákona o účetnictví
Další články
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
Od odpovědi k odpovědné právní práci. Proč se v české advokacii mění standard využití AI
Umělá inteligence už v právu neslouží jen k rychlému vyhledání odpovědi. Skutečnou hodnotu začne mít teprve tehdy, když pracuje nad ověřenými právními zdroji, respektuje mlčenlivost a umožňuje kontrolu nad daty i výstupy. Právě tímto směrem se dnes posouvají i specializované právní platformy včetně nových řešení v ekosystému CODEXIS.
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.




