Nová povinnost odběratele vrátit odpočet DPH, pokud nezaplatil dodavateli včas.
Novela zákona o DPH přináší nové povinností pro podnikatele – povinnost vrátit odpočet z faktury neuhrazené do 6 měsíců po splatnosti.
Úvod
Zákon o dani z přidané hodnoty (ZDPH) byl rozšířen o nový paragraf § 74b, který stanovuje, že plátce DPH (odběratel), který přijal zdanitelné plnění, je povinen snížit již uplatněný odpočet DPH, pokud nezaplatil fakturu a uplynulo šest celých kalendářních měsíců po měsíci, ve kterém byla faktura splatná.
Povinnost se vztahuje pouze na plnění, u nichž je daň přiznána dodavatelem, nikoliv na režim přenesení daňové povinnosti. Novela platí pro plnění, u kterých vznikl nárok na odpočet po 1. lednu 2025. První uplatnění povinnosti nastane v daňovém přiznání za červenec 2025 (měsíční plátci).
Lhůta a vrácení odpočtu
Rozhodujícím dnem pro výpočet lhůty je den splatnosti zdanitelného plnění. Lhůta končí posledním dnem šestého měsíce následujícího po měsíci, kdy byl závazek splatný.
Příklad pro měsíční plátce
Dodavatel P poskytl 20. února 2025 odběrateli V službu za 121 000 Kč. Faktura měla splatnost 14 dnů, do 6. března. Odběratel V nezaplatil, ale uplatnil odpočet 21 000 Kč v DPH za únor. Pokud fakturu neuhradí do konce září, odpočet musí vrátit v zářijovém daňovém přiznání, protože 30. září končí šestiměsíční lhůta.
Příklad pro čtvrtletního plátce
Plátce AB má čtvrtletní období. Z faktury splatné 3. února si uplatnil odpočet za únor. Fakturu uhradil 26. září. Protože je čtvrtletním plátcem, původní odpočet nesnižuje, protože úhrada proběhla do konce třetího čtvrtletí.
Vykazování úprav
Vrácení odpočtu se vykazuje podle sazby na řádku 40 nebo 41 daňového přiznání jako mínus, současně na řádku 34 jako plus. Původní přiznání se neopravuje. Úpravy se vykazují v období, kdy nastane povinnost vrácení nebo vznikne nárok po úhradě.
V kontrolním hlášení se oprava odpočtu vždy uvádí v oddíle B.2 s příznakem „P“ ve sloupci 12. Snížení i následné zvýšení odpočtu je jednostranná operace odběratele, dodavatel nezměny neprovádí a nevystavuje opravné doklady.
Pokračující úprava po úhradě
Pokud odběratel dluh uhradí, získá zpět možnost uplatnit dříve vrácený odpočet. Nový nárok vzniká v období úhrady a musí být uplatněn nejpozději do konce druhého kalendářního roku od úhrady. Zvýšení odpočtu se vykazuje na řádku 40 nebo 41 s kladným znaménkem a současně na řádku 34 se záporným znaménkem.
Praktická implementace
Odběratel musí sledovat faktury neuhrazené déle než 6 měsíců. Je důležité zohlednit částečné úhrady, různé sazby daně či změny koeficientu. Specifické případy jsou popsány v Informaci GFŘ k opravě nároku na odpočet daně u pohledávek po splatnosti (§ 74b ZDPH) od 1. 1. 2025.
Pravidelná kontrola závazků, včasná identifikace rizikových případů a správná provedení oprav může zabránit doměrkům a sankcím.
Zdroj:
Zákon č. 461/2024 Sb., zákon kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Informace GFŘ k §74b ZDPH
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



