Nová povinnost odběratele vrátit odpočet DPH, pokud nezaplatil dodavateli včas.
Novela zákona o DPH přináší nové povinností pro podnikatele – povinnost vrátit odpočet z faktury neuhrazené do 6 měsíců po splatnosti.
Úvod
Zákon o dani z přidané hodnoty (ZDPH) byl rozšířen o nový paragraf § 74b, který stanovuje, že plátce DPH (odběratel), který přijal zdanitelné plnění, je povinen snížit již uplatněný odpočet DPH, pokud nezaplatil fakturu a uplynulo šest celých kalendářních měsíců po měsíci, ve kterém byla faktura splatná.
Povinnost se vztahuje pouze na plnění, u nichž je daň přiznána dodavatelem, nikoliv na režim přenesení daňové povinnosti. Novela platí pro plnění, u kterých vznikl nárok na odpočet po 1. lednu 2025. První uplatnění povinnosti nastane v daňovém přiznání za červenec 2025 (měsíční plátci).
Lhůta a vrácení odpočtu
Rozhodujícím dnem pro výpočet lhůty je den splatnosti zdanitelného plnění. Lhůta končí posledním dnem šestého měsíce následujícího po měsíci, kdy byl závazek splatný.
Příklad pro měsíční plátce
Dodavatel P poskytl 20. února 2025 odběrateli V službu za 121 000 Kč. Faktura měla splatnost 14 dnů, do 6. března. Odběratel V nezaplatil, ale uplatnil odpočet 21 000 Kč v DPH za únor. Pokud fakturu neuhradí do konce září, odpočet musí vrátit v zářijovém daňovém přiznání, protože 30. září končí šestiměsíční lhůta.
Příklad pro čtvrtletního plátce
Plátce AB má čtvrtletní období. Z faktury splatné 3. února si uplatnil odpočet za únor. Fakturu uhradil 26. září. Protože je čtvrtletním plátcem, původní odpočet nesnižuje, protože úhrada proběhla do konce třetího čtvrtletí.
Vykazování úprav
Vrácení odpočtu se vykazuje podle sazby na řádku 40 nebo 41 daňového přiznání jako mínus, současně na řádku 34 jako plus. Původní přiznání se neopravuje. Úpravy se vykazují v období, kdy nastane povinnost vrácení nebo vznikne nárok po úhradě.
V kontrolním hlášení se oprava odpočtu vždy uvádí v oddíle B.2 s příznakem „P“ ve sloupci 12. Snížení i následné zvýšení odpočtu je jednostranná operace odběratele, dodavatel nezměny neprovádí a nevystavuje opravné doklady.
Pokračující úprava po úhradě
Pokud odběratel dluh uhradí, získá zpět možnost uplatnit dříve vrácený odpočet. Nový nárok vzniká v období úhrady a musí být uplatněn nejpozději do konce druhého kalendářního roku od úhrady. Zvýšení odpočtu se vykazuje na řádku 40 nebo 41 s kladným znaménkem a současně na řádku 34 se záporným znaménkem.
Praktická implementace
Odběratel musí sledovat faktury neuhrazené déle než 6 měsíců. Je důležité zohlednit částečné úhrady, různé sazby daně či změny koeficientu. Specifické případy jsou popsány v Informaci GFŘ k opravě nároku na odpočet daně u pohledávek po splatnosti (§ 74b ZDPH) od 1. 1. 2025.
Pravidelná kontrola závazků, včasná identifikace rizikových případů a správná provedení oprav může zabránit doměrkům a sankcím.
Zdroj:
Zákon č. 461/2024 Sb., zákon kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Informace GFŘ k §74b ZDPH
Další články
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.




