Novinky při vystavování daňového dokladu z přijaté zálohové platby
V červnu byl schválený tzv. daňový balíček, v rámci kterého byly odsouhlaseny změny zákona o DPH platné od 1.1.2019. Úpravou prošlo i ustanovení o souhrnném daňovém dokladu. Tato změna pomůže při vystavování daňového dokladu k uskutečněnému plnění, ke kterému byla přijata zálohová platba.
Již od 1. 7. 2017 došlo k nové formulaci pravidla pro stanovení povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby. S tímto ustanovením souvisí i podmínky pro vystavení souhrnného daňového dokladu.
V současné době není možné vystavovat souhrnný daňový doklad jako daňový doklad k přijaté zálohové platbě současně s vyúčtováním uskutečněného plnění. Daňový doklad k přijaté záloze se musí vystavit samostatně a to do 15 dnů ode dne jejího přijetí. V rámci schválení tzv. daňového balíčku byl upraven i § 31b zákona o DPH a od 1. 1. 2019 bude tedy možné vystavit souhrnný daňový doklad na uskutečněné plnění a k němu přijatou platbu v jednom měsíci.
Příklad:
Tuzemský měsíční plátce DPH má sjednanou smlouvu se společností se sídlem v ČR na pravidelnou dodávku zboží, která se bude vyúčtovávat průběžně. 5. června obdržela společnost zálohovou platbu ve výši 20 tis. Kč. K dodávce zboží došlo až 25. června.
- Vystavení dokladů za současného znění zákona:
Tuzemský pláce musí do 15 dnů ode dne přijetí zálohy vystavit daňový doklad, tzn. do 20. června. Na základě tohoto daňového dokladu si může odběratel nárokovat odpočet DPH. Dále musí tuzemský plátce do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění vystavit řádný daňový doklad k dodávce zboží, ve kterém vyúčtuje přijatou zálohu a odvedené DPH, tzn. do 10. července.
- Možnost vystavení dokladů po přijetí novely zákona od 1. 1. 2019:
Jelikož došlo k přijetí zálohové platby a uskutečnění zdanitelného plnění v jednom měsíci, bude možné podle novely § 31b vystavit jeden souhrnný daňový doklad a to do 15 dnů od konce kalendářního měsíce ve kterém byla přijata úplata nebo se uskutečnilo zdanitelné plnění.
Je však třeba dát pozor, zda má plátce DPH povinnost přiznat daň z přijaté zálohy. Pokud např. prodává tuzemský plátce zboží německé společnosti registrované k dani v Německu, pak tuzemský plátce DPH nevystaví daňový doklad při přijetí zálohové platby, ale až při dodání zboží, tedy při uskutečnění zdanitelného plnění.
Zdroj: BNT journal
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




