Novinky při vystavování daňového dokladu z přijaté zálohové platby
V červnu byl schválený tzv. daňový balíček, v rámci kterého byly odsouhlaseny změny zákona o DPH platné od 1.1.2019. Úpravou prošlo i ustanovení o souhrnném daňovém dokladu. Tato změna pomůže při vystavování daňového dokladu k uskutečněnému plnění, ke kterému byla přijata zálohová platba.
Již od 1. 7. 2017 došlo k nové formulaci pravidla pro stanovení povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby. S tímto ustanovením souvisí i podmínky pro vystavení souhrnného daňového dokladu.
V současné době není možné vystavovat souhrnný daňový doklad jako daňový doklad k přijaté zálohové platbě současně s vyúčtováním uskutečněného plnění. Daňový doklad k přijaté záloze se musí vystavit samostatně a to do 15 dnů ode dne jejího přijetí. V rámci schválení tzv. daňového balíčku byl upraven i § 31b zákona o DPH a od 1. 1. 2019 bude tedy možné vystavit souhrnný daňový doklad na uskutečněné plnění a k němu přijatou platbu v jednom měsíci.
Příklad:
Tuzemský měsíční plátce DPH má sjednanou smlouvu se společností se sídlem v ČR na pravidelnou dodávku zboží, která se bude vyúčtovávat průběžně. 5. června obdržela společnost zálohovou platbu ve výši 20 tis. Kč. K dodávce zboží došlo až 25. června.
- Vystavení dokladů za současného znění zákona:
Tuzemský pláce musí do 15 dnů ode dne přijetí zálohy vystavit daňový doklad, tzn. do 20. června. Na základě tohoto daňového dokladu si může odběratel nárokovat odpočet DPH. Dále musí tuzemský plátce do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění vystavit řádný daňový doklad k dodávce zboží, ve kterém vyúčtuje přijatou zálohu a odvedené DPH, tzn. do 10. července.
- Možnost vystavení dokladů po přijetí novely zákona od 1. 1. 2019:
Jelikož došlo k přijetí zálohové platby a uskutečnění zdanitelného plnění v jednom měsíci, bude možné podle novely § 31b vystavit jeden souhrnný daňový doklad a to do 15 dnů od konce kalendářního měsíce ve kterém byla přijata úplata nebo se uskutečnilo zdanitelné plnění.
Je však třeba dát pozor, zda má plátce DPH povinnost přiznat daň z přijaté zálohy. Pokud např. prodává tuzemský plátce zboží německé společnosti registrované k dani v Německu, pak tuzemský plátce DPH nevystaví daňový doklad při přijetí zálohové platby, ale až při dodání zboží, tedy při uskutečnění zdanitelného plnění.
Zdroj: BNT journal
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



