Vláda schválila daňové zvýhodnění darů Ukrajině
Na ruský útok na Ukrajinu rychle zareagovalo také české ministerstvo financí, které navrhlo výrazně rozšířit možnosti daňových odpočtů u darů pro Ukrajinu. Návrh ve středu odsouhlasila vláda a nyní ho projedná parlament.
Změny jsou obsaženy v návrhu zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, který nepřímo novelizuje zákon o daních z příjmů. Návrh přináší tato daňová zvýhodnění:
- Nepeněžité dary poslané v roce 2022 na pomoc Ukrajině a právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem či bydlištěm na Ukrajině by představovaly rovnou daňově uznatelný náklad. Změna by se týkala darů poskytnutých na účely, kdy lze dar odečíst od základu daně. Odpočet by tak mohli uplatnit i poplatníci, kteří nevykazují dostatečný základ daně pro standardní odečet daru.
- Od základu daně by bylo možno odečíst i v roce 2022 dary až do celkové výše 30 procent základu daně (a to jak u fyzických, tak i právnických osob).
- Okruh příjemců odčitatelných darů by se mohl pro rok 2022 rozšířit o stát Ukrajina, jeho územně správní celky a právnické či fyzické osoby se sídlem či bydlištěm na jeho území.
- Účel využití odčitatelných darů by se mohl pro rok 2022 rozšířit i na podporu obrany státu Ukrajina.
- Odčitatelnou položku z titulu darů by mohli uplatnit i daňoví rezidenti státu Ukrajina (pokud 90 procent jejich příjmů podléhá zdanění v České republice).
- Dary přijaté za účelem podpory obranného úsilí státu Ukrajina by mohly být osvobozeny od daně z příjmů (toto osvobození by tak řešilo i případnou povinnost dárce odvést srážkovou daň při darování do zahraničí).
- Hodnota ubytování poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci i jeho rodinným příslušníkům s bydlištěm na Ukrajině by mohla být při splnění dalších podmínek na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů.
Na straně příjemce daru (fyzické osoby) lze již dle současného zákona osvobodit dary humanitárního či charitativního charakteru. Toto ustanovení by mělo pokrýt většinu případů souvisejících s válkou na Ukrajině.
V oblasti DPH je možno již podle stávající úpravy uplatnit nárok na odpočet DPH u osvobozených dodání zboží humanitárním a dobročinným organizacím, které je (v rámci své činnosti) přepraví mimo EU. V ostatních případech by nárok na odpočet vzniknout neměl, resp. jeho přiznání by bylo v rozporu s legislativou EU. Je tak nasnadě otázka, zda by s iniciativou v oblasti DPH nemohly přijít přímo příslušné orgány EU.
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.




