Vláda schválila daňové zvýhodnění na děti 2021
Poslanci v červenci 2021 definitivně schválili zvýšení daňového zvýhodnění pro rodiče dvou a více potomků. Sleva na první dítě se nemění.
Slevu na dítě je možné uplatnit na každého vyživovaného potomka. O tuto daňovou slevu může žádat na jedno konkrétní dítě v rodině pouze jeden z rodičů. Podmínkou zůstává, že jde o vyživované dítě, které žije s vámi ve společné domácnosti. Dále také platí, že zvýhodnění lze uplatňovat na potomka až do 26 let věku, pokud je studentem v denním studiu.
Zvýšení daňového zvýhodnění od července 2021 se týká rodin s více dětmi. Rodičů, kteří mají pouze jedno dítě, se zvýšení zvýhodnění netýká. Zvýhodnění na první dítě činí v roce 2021 celkem za celý rok 15 204 Kč, měsíčně 1267 Kč.
U druhého dítěte se zvýší daňové zvýhodnění z 19 404 Kč na 22 320 Kč za rok.
U třetího a každého dalšího dítěte se daňové zvýhodnění zvyšuje z 24 204 Kč na 27 840 Kč za rok.
Zvýšené částky budou moci být poprvé uplatněny (zpětně za celý rok 2021) až v ročním zúčtování za rok 2021 provedeném v roce 2022 nebo v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2021. Pokud rodič splňuje podmínku nároku po celý rok 2021, dostane zvýhodnění za celý rok.
Pokud sleva náleží jen za část roku nebo jen za některé měsíce, bude zohledněna poměrně.
Zdroj: bnt journal
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
