Změna poplatníka daně z nabytí nemovité věci
Dlouho očekávaná novela daně z nabytí nemovitých věcí vstoupila v platnost vyhlášením ve sbírce zákonů dne 5. 8. 2016 (zákon č. 254/2016, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí). Zásadní změnou dle této novely je změna v osobě poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí.
Poplatníkem bude nově pouze nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci (tj. kupující), nikoliv převodce (tj. prodávající). Smluvní strany si nemohou sjednat jinak. Institut ručení nabyvatelem za nezaplacenou daň tak pozbývá po novele na významu.
Nově také nebude možné uplatnit osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí při prvním úplatném nabytí vlastnického práva ke všem novým stavbám a jednotkám, ale pouze k dokončeným nebo již užívaným stavbám a jednotkám, což vylučuje některé stavby a jednotky rozestavěné. Vzhledem k tomu, že tyto rozestavěné stavby se nezapisují do katastru nemovitostí a mohlo by dojít k více úplatným nabytí, je záměrem správce daně zabránit chybnému posouzení, zda se jedná o první nabytí a s tím související možné několikanásobné osvobození od daně.
V případě nabytí vlastnického práva k nemovité věci směnou za podmínky, že toto nabytí je předmětem daně a nabývací hodnotou není výlučně sjednaná cena, je srovnávací daňová hodnota (základ daně z nabytí nemovitých věcí) nově částka odpovídající 100 % směnné hodnoty nebo zjištěné ceny. V ostatních případech (nejčastěji koupě) zůstává srovnávací daňovou hodnotou částka odpovídající 75 %.
Nová úprava daně z nabytí nemovitých věcí se použije na ty kupní smlouvy, kde bude návrh na vklad do katastru doručen katastrálnímu úřadu počínaje 1. 11. 2016. Bude-li změna vlastnictví zapsána na základě návrhu na vklad podaného do konce října, uplatní se stávající úprava. Sazba daně z nabytí zůstává nadále na úrovni 4 % základu daně.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




