Co přinese novela zákona o pobytu cizinců?
Vhod problematice zaměstnávání cizinců přichází vládní návrh novely zákona o pobytu cizinců. Zdá se, že novela uplatnění cizinců na českém trhu práce přeje. Příznivá úprava má však i jiný úhel pohledu.
Zákon o pobytu cizinců upravuje vstup a pobyt cizinců na území České republiky a vycestování z něj. Novela, která je v současné době ve stádiu druhého čtení v Poslanecké sněmovně, se zaměřuje zejména na cizí státní příslušníky, kteří přicházejí nejen na území České republiky, ale též obecně na území EU ze třetích zemí, za účelem vědeckého výzkumu nebo studia.
Těmto osobám chystá vládní návrh novely několik novinek. Prvním příkladem je přiznání zvláštního režimu mobility, v rámci kterého budou moci cestovat a vykonávat výzkum či studium napříč členskými státy EU na základě povolení k pobytu vydaného v jednom (kterémkoli) členském státu. Cestování do dalších států EU bude poté za účelem doprovodu studenta či výzkumného pracovníka umožněno i jejich rodinným příslušníkům či jiným doprovodným osobám, které získaly povolení k dlouhodobému pobytu alespoň v jednom členském státu.
Zásadní novinkou je v návrhu novely plánované zavedení dlouhodobého pobytu za účelem hledání zaměstnání či zahájení podnikatelské činnosti. Ten je určen hlavně studentům po ukončení studia a výzkumným pracovníkům po dokončení výzkumných činností. Tito budou moci následně na území ČR pobývat dalších devět měsíců bez možnosti prodloužení. Na základě tohoto druhu povolení k pobytu však nebude automaticky přiznáván volný vstup na trh práce. Nebudou–li splněny jiné zákonné podmínky, nebude takto legálně pobývající občan třetí země moci na území ČR bez dalšího legálně pracovat.
Další na první pohled výhodnou novinkou pro všechny cizince přicházející ze třetích zemí má být zavedení adaptačně – integračních kurzů. Tyto kurzy existují již dnes. Jsou však na bázi dobrovolnosti a pro cizince zdarma. Do budoucna se naopak mají stát povinnými s tím, že náklady si ponese vždy účastník sám. Kapse Ministerstva vnitra se tak ulehčí, pro cizince ze třetích zemí ale mohou kurzy (vzhledem k povinné účasti a poplatku) představovat komparativní nevýhodu oproti cizincům z ostatních členských států.
Přísnější povaha vládního návrhu novely je pak spatřována dále v zavedení kvót pro ekonomickou migraci. Novela nebude počty cizinců limitovat sama. Oprávnění stanovit hranici maximálního počtu žádostí o určitý druh pobytového oprávnění má získat vláda.
O dalším vývoji návrhu novely zákona o pobytů cizinců se můžete dočíst v dalších vydáních našeho Journalu.
Zdroj: BNT journal
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
