Nové standardy reportování udržitelnosti navedou firmy na klíčová data a pomůžou se získáním financování
Evropská komise 21. dubna představila reformu směrnice o nefinančním reportingu (nově CSRD - corporate sustainability reporting directive), která má vyjasnit klíčová data pro reporting firem v oblasti udržitelnosti.
Půjde například o data o dopadech, strategiích a cílech s ohledem na dekarbonizaci ekonomiky. Nová legislativa společně se zároveň přijatými standardy Taxonomie udržitelných aktivit, poskytne firmám, bankám a investorům jasný návod pro analýzu rizik a příležitostí i pro nastavení strategií. Tato data firmám zároveň umožní získat přístup k financování své transformace. Díky úpravě pravidel se legislativa v Česku bude vztahovat místo 25 korporací na více než tisícovku firem.
Investoři, banky a pojišťovny po celém světě stále více přesměrovávají své prostředky do udržitelných aktivit. Evropská komise aktuálně přijímá strategii k udržitelným financím, jež má ročně mobilizovat 500 miliard euro dodatečných investic ze soukromých zdrojů do transformačních aktivit na dekarbonizaci evropské ekonomiky. Trend se projevuje i v Česku, kde se už 15 předních bank připojilo k memorandu pro udržitelné financování. Bankám a dalším poskytovatelům finančního kapitálu ale často schází klíčové a porovnatelné informace od firem. Analýza 300 nefinančních reportů evropských firem Alliance for Corporate Transparency pod vedením Frank Bold dokládá nedostatečnou kvalitu reportingu napříč Evropou, ale zejména ve střední a východní části EU. Například jen 16 % firem z rizikových sektorů jako jsou energetika a finance popisuje, zda jsou jejich strategie kompatibilní s cíli Pařížské dohody, a potažmo plánem EU plně dekarbonizovat ekonomiku do roku 2050. V ČR tyto informace uvádí jen 1 z 11 analyzovaných firem.
Finanční instituce údaje od firem potřebují, aby byly schopny posoudit finanční rizika a příležitosti spojené s jejich investičními rozhodnutími. Tato potřeba je akutní i s ohledem na investice do zelených a transformačních aktivit, a potažmo s kritérii pro zelené půjčky a dluhopisy, které jsou vymezeny v rámci tzv. Taxonomie, a které nesmí být spojeny s negativními dopady.
Reforma směrnice o nefinančním reportingu a navazující standardy jsou tedy dosud chybějícím článkem v systému. “Umožní zejména menším korporacím rozpoznat, která data jsou klíčová, reportovat bez zbytečné byrokracie a získat tak přístup k financím. Lepší a porovnatelnější data umožní investorům a bankám identifikovat investiční příležitosti a lépe posoudit rizika a návratnost investic,” vysvětluje Filip Gregor, vedoucí sekce Odpovědných firem ve Frank Bold.
Jaké změny směrnice o reportingu o udržitelnosti přináší
- Působnost směrnice je rozšířena na velké společnosti nad 250 zaměstnanců. Ze stávajících 25 korporací v Česku, kterých se povinnost týkala, naroste po reformě jejich počet na více než tisíc.
- Dochází k detailnějšímu vyjasnění klíčových oblastí pro reporting a zásadních dat. Jde například o kritéria pro zveřejňování tzv. “forward-looking information”, tedy informací o posouzení dlouhodobých rizik a nastavení strategií a cílů pro jejich řešení a to zejména v oblasti změny klimatu. Bude také vyžadován popis, jak je udržitelnost řízena a integrována do obchodní strategie.
- Směrnice také zakotvuje vytvoření EU standardů reportingu pro firmy, které by měly zajistit jasná vodítka pro zveřejňování klíčových informací. To sníží nynější administrativní zátěž firem.
K návrhu směrnice se nyní budou vyjadřovat členské státy a Evropský parlament. Její přijetí se očekává v první polovině příštího roku. Firmy by se podle nových pravidel měly řídit při zpracovávání reportů za rok 2023.
Rizika a příležitosti reformy pro byznys
Je v zájmu firem a to i těch, kterých se směrnice netýká, aby data o udržitelnosti začaly shromažďovat. „U_rgentní výzvou a zároveň velkou příležitostí pro firmy je včas zareagovat na bezprecedentní změny v ekonomice, které budou ještě více urychleny obnovou ekonomiky po pandemii Covid-19. Data o udržitelnosti jsou klíčová pro vyhodnocení rizik a příležitostí i pro správné nastavení strategií_,” uvádí Filip Gregor, vedoucí sekce Odpovědných firem ve Frank Bold.
Podle Aloise Míky, senior energy experta ČSOB Advisory se v příštím desetiletí bude rozhodovat o vítězích a poražených tohoto století a právě přístup k udržitelnosti bude hrát klíčovou roli. “Vítězové budou ti, co dokáží prosadit udržitelné podnikání a udržitelný rozvoj, uplatní umělou inteligenci a budou digitalizovat od A až do Z. Poražení se nakonec ocitnou v negativním tržním postavením s neschopností získat cizí zdroje na financování svého byznysu,” popisuje Míka.
Banky a investoři se svých klientů začínají na údaje o udržitelnosti ptát už nyní.
“Dnes obrovsky roste poptávka po zelených investicích, firmy je ale mohou dostat právě na základě dat, která zveřejňují v nefinančních reportech. České firmy zatím byly v informování o udržitelnosti na evropské periferii. Nyní začínají chápat, že je to o přístupu k financím, takže na to teď začínají reagovat,” vysvětluje ředitel Frank Bold Pavel Franc.
„Naprosto klíčovým přínosem CSRD je poskytnutí informace o řízení obchodních rizik, která je nezbytná jak pro investory, tak pro obchodní partnery i širší veřejnost. Právě řízení obchodních rizik je klíčovým vstupem pro definici strategie společnosti, která se až následně projeví ve finanční výkonnosti,“ říká předsedkyně Komise pro udržitelné finance České bankovní asociace Hana Kovářová, výkonná ředitelka Brand and Strategy Communication Komerční banky
“Firma, která bude mít k dispozici data o udržitelnosti podle nové direktivy o nefinančním reportingu, může mít v budoucnu výhodu při získávání zakázek od velkých společností, které tuto reportovací povinnost mají, a také při získávání dotací i úvěrů pro financování zelených investic,” dodává Matúš Púll, manažer udržitelnosti České spořitelny.
Další články
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.




