Vláda schválila nominaci Michala Bobka na funkci generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie
Vláda na svém dnešním zasedání rozhodla, že kandidátem za Českou republiku na funkci generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie bude profesor evropského práva na College of Europe v Bruggách a výzkumný pracovník Institutu evropského a srovnávacího práva Právnické fakulty Univerzity v Oxfordu Michal Bobek.
Toho již loni v říjnu do funkce doporučila devítičlenná výběrová komise složená mimo jiné z ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka a předsedů nejvyšších soudních instancí České republiky. Stanovisko výběrové komise následně potvrdil rovněž výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny.
„Pan doktor Bobek je mimořádným odborníkem v oboru práva Evropské unie s nadprůměrnými předpoklady pracovat v mezinárodním prostředí, kde se střetává evropské právo a různé národní právní systémy. Věřím, že jakožto historicky první kandidát České republiky na funkci generálního advokáta uspěje,“ uvedla k nominaci Michala Bobka ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Kandidaturu Michala Bobka nyní notifikuje ministr zahraničních věcí generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie. Způsobilost kandidátů navržených vládami členských států bude dále posuzovat Výbor podle čl. 255 Smlouvy o fungování Evropské unie. Poté musí být kandidáti schváleni dohodou všech členských států Evropské unie. Generální advokát za Českou republiku by se měl ujmout funkce od 7. října 2015.
Úkolem generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie je předkládat veřejně, nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve věcech, v nichž je podle Statutu Soudního dvora vyžadována jeho účast. Generální advokáti jsou jmenováni na šestileté funkční období. Každé tři roky dochází k jejich obměně, přičemž dne 6. října 2015 uplyne funkční období čtyřem generálním advokátům Soudního dvora. Celkový počet generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie se ke stejnému datu navýší z 9 na 11.
Další články
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
.webp)
