Vláda schválila nominaci Michala Bobka na funkci generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie
Vláda na svém dnešním zasedání rozhodla, že kandidátem za Českou republiku na funkci generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie bude profesor evropského práva na College of Europe v Bruggách a výzkumný pracovník Institutu evropského a srovnávacího práva Právnické fakulty Univerzity v Oxfordu Michal Bobek.
Toho již loni v říjnu do funkce doporučila devítičlenná výběrová komise složená mimo jiné z ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka a předsedů nejvyšších soudních instancí České republiky. Stanovisko výběrové komise následně potvrdil rovněž výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny.
„Pan doktor Bobek je mimořádným odborníkem v oboru práva Evropské unie s nadprůměrnými předpoklady pracovat v mezinárodním prostředí, kde se střetává evropské právo a různé národní právní systémy. Věřím, že jakožto historicky první kandidát České republiky na funkci generálního advokáta uspěje,“ uvedla k nominaci Michala Bobka ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Kandidaturu Michala Bobka nyní notifikuje ministr zahraničních věcí generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie. Způsobilost kandidátů navržených vládami členských států bude dále posuzovat Výbor podle čl. 255 Smlouvy o fungování Evropské unie. Poté musí být kandidáti schváleni dohodou všech členských států Evropské unie. Generální advokát za Českou republiku by se měl ujmout funkce od 7. října 2015.
Úkolem generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie je předkládat veřejně, nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve věcech, v nichž je podle Statutu Soudního dvora vyžadována jeho účast. Generální advokáti jsou jmenováni na šestileté funkční období. Každé tři roky dochází k jejich obměně, přičemž dne 6. října 2015 uplyne funkční období čtyřem generálním advokátům Soudního dvora. Celkový počet generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie se ke stejnému datu navýší z 9 na 11.
Další články
Limity digitalizace korporátního rozhodování
Prudký rozvoj segmentu informačních a komunikačních technologií přinesl v posledních letech novou realitu, kterou si dříve dokázali představit jen ti největší vizionáři. Na tuto skutečnost se snaží reagovat i právo, avšak – jak už to u něj často bývá – nedaří se mu vždy držet krok s technologickým vývojem.
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
