IMOFA
Právní Prostor

Jak zajistit splnění povinností zaměstnance v zaměstnání - část II.

Závazky zaměstnanců vůči zaměstnavatelům vznikají zejména ze smluv a dohod upravených zákoníkem práce (dále zák. práce), např. z pracovní smlouvy, z dohody o provedení práce, z dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, který je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Mohou vznikat i z jiných právních předpisů.

Jak zajistit splnění povinností zaměstnance v zaměstnání - část II.

Předchozí část článku si můžete přečíst zde.

Zaměstnavatelé mají výhodnější legislativní prostředky, jak zajistit v právním vztahu k zaměstnancům ochranu svého majetku před poškozením nebo odcizením. Právní možnosti vyplývají z občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“). Na tyto zákonné právní úpravy reaguje zák. práce.

Zánik práva

Na rozdíl od promlčení, které musí účastník uplatnit, aby byl úspěšný ve sporu, k zániku práva uplynutím stanovené doby (prekluzi) soud přihlíží z úřední povinnosti. Uplynula-li lhůta k uplatnění práva, soud toto právo v důsledku prekluze nepřizná. V pracovněprávních vztazích jde jen o několik práv, která podléhají prekluzi, k jejich uplatnění musí tedy dojít ve stanovené lhůtě. Zák. práce tyto lhůty uvádí v § 330. V těchto případech se použije přímo, nikoliv o. z.

Jedná se o:

  • návrh na určení, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou (§ 39 odst. 4 zák. práce) – do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby),
  • výpověď zaměstnanci pro jiné porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem, porušení léčebného režimu (§ 57 odstavec 1 zák. práce – do 1 měsíce, kdy se zaměstnavatel o tomto porušení dověděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod k výpovědi vznikl,
  • podání výpovědi z pracovního poměru zaměstnavatelem nebo zrušení pracovního poměru z důvodů porušení pracovních povinností (§ 58 zák. práce – do 2 měsíců ode dne, kdy se o tomto porušení dověděl),
  • okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem (§ 59 zák. práce – do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodech k okamžitému zrušení dověděl),
  • neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou (§ 72 zák. práce – do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním),
  • odpovědnost zaměstnavatele za škodu na vnesených nebo odložených věcech v zaměstnání (§ 267 odst. 2 a § 268 odstavec 3 zák. práce – zaměstnanec musí ohlásit tuto škodu zaměstnavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl),
  • nesouhlas zaměstnance s obsahem pracovního posudku (§ 315 zák. práce – zaměstnanec musí uplatnit právo na opravu posudku u soudu do 3 měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dověděl,
  • podání výpovědi zaměstnancem v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů (§ 339a zák. práce – do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností).
Sdílet článek
TEST 2
X

Další články

Články

Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?

Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Články

Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel

Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Články

5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?

5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Články

Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?

Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Články

Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů

Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
IMOFA