Koronavirus, překážky v plnění a odpovědnost za škodu
Šíření onemocnění COVID-19 vneslo vítr do mnoha závazkových právních vztahů.
Obvyklý dopad má zejména na vztahy obchodní, kdy společnosti musí upravovat své provozní, expediční, či jiné postupy. Jako následek se tak může měnit reálná schopnost zavázaných osob k plnění svých závazků, což nemohlo být často vůbec předvídatelné. V souvislosti se současnou pandemickou situací také mohou mít rovněž tyto překážky vícero podob s různými právními následky. V tomto článku se budeme věnovat možným podmínkám pro vyloučení odpovědnosti za škodu při vzniku těchto překážek.
Existuje několik hledisek, které je třeba posoudit, abychom mohli zhodnotit, zda daná překážka může v konkrétním případě vést k vyloučení odpovědnosti za škodu při nesplnění závazku. Tyto hlediska jsou jednak pozitivní – jakou povahu musí překážka mít – a zároveň negativní – jakou povahu překážka zároveň mít nesmí.
Pozitivní podmínky vzniku vyšší moci
Občanský zákoník zakotvuje tři pozitivní podmínky pro možnost zproštění se odpovědnosti za škodu v důsledku vlivu vyšší moci:
- překážka je nepředvídatelná;
- překážka je nepřekonatelná;
- překážka vznikla nezávisle na vůli strany, která se jí dovolává.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
