Nejvyšší soud ČR udělal jasno v problematice dvojího nájmu
Nejvyšší soud se odchýlil od kritizované teorie právně volného bytu, na základě které již jednou pronajatý byt nebylo možné pronajmout podruhé.
Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. 31 Cdo 3679/2020, zabýval tím, jak postupovat v případě, že pronajímatel již jednou pronajatý byt pronajme podruhé. Je druhá nájemní smlouva platně uzavřena?
Z pohledu současného občanského zákoníku je věc z právního hlediska jasná, obě nájemní smlouvy jsou platné a případná kolize bude řešena jinými instituty občanského práva, zejména odpovědností za vady.
Situace byla však odlišná v případě nájemních smluv uzavřených za účinnosti předešlé právní úpravy, tedy před rokem 2014. Nejvyšší soud v těchto případech roky zastával názor, že pokud dojde k uzavření více nájemních smluv k téže věci (tzv. dvojí nájem), druhá ze smluv je absolutně neplatná z důvodu počáteční právní nemožnosti plnění. Tento názor Nejvyššího soudu byl odbornou veřejností hojně kritizován a v roce 2019 se k této problematice vyjádřil i Ústavní soud, který konstatoval, že takový výklad není ústavně komfortní.
Nejvyšší soud nyní na nález Ústavního soudu zareagoval tím, že svůj názor změnil a dospěl k závěru, že nájemní smlouva není neplatná jen proto, že pronajímatel poskytl nájemci do užívání věc, již předtím pronajal pro tutéž dobu jiné (příp. i stejné) osobě. Došlo tak ke sjednocení právního výkladu a napříště již tato otázka bude posuzována dle staré i současné úpravy totožně.
Zdroj: bnt journal
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.04.2021, sp. zn. 31 Cdo 3679/2020
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
