Nejvyšší soud ČR udělal jasno v problematice dvojího nájmu
Nejvyšší soud se odchýlil od kritizované teorie právně volného bytu, na základě které již jednou pronajatý byt nebylo možné pronajmout podruhé.
Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. 31 Cdo 3679/2020, zabýval tím, jak postupovat v případě, že pronajímatel již jednou pronajatý byt pronajme podruhé. Je druhá nájemní smlouva platně uzavřena?
Z pohledu současného občanského zákoníku je věc z právního hlediska jasná, obě nájemní smlouvy jsou platné a případná kolize bude řešena jinými instituty občanského práva, zejména odpovědností za vady.
Situace byla však odlišná v případě nájemních smluv uzavřených za účinnosti předešlé právní úpravy, tedy před rokem 2014. Nejvyšší soud v těchto případech roky zastával názor, že pokud dojde k uzavření více nájemních smluv k téže věci (tzv. dvojí nájem), druhá ze smluv je absolutně neplatná z důvodu počáteční právní nemožnosti plnění. Tento názor Nejvyššího soudu byl odbornou veřejností hojně kritizován a v roce 2019 se k této problematice vyjádřil i Ústavní soud, který konstatoval, že takový výklad není ústavně komfortní.
Nejvyšší soud nyní na nález Ústavního soudu zareagoval tím, že svůj názor změnil a dospěl k závěru, že nájemní smlouva není neplatná jen proto, že pronajímatel poskytl nájemci do užívání věc, již předtím pronajal pro tutéž dobu jiné (příp. i stejné) osobě. Došlo tak ke sjednocení právního výkladu a napříště již tato otázka bude posuzována dle staré i současné úpravy totožně.
Zdroj: bnt journal
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.04.2021, sp. zn. 31 Cdo 3679/2020
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
