Nejvyšší soud ČR udělal jasno v problematice dvojího nájmu
Nejvyšší soud se odchýlil od kritizované teorie právně volného bytu, na základě které již jednou pronajatý byt nebylo možné pronajmout podruhé.
Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. 31 Cdo 3679/2020, zabýval tím, jak postupovat v případě, že pronajímatel již jednou pronajatý byt pronajme podruhé. Je druhá nájemní smlouva platně uzavřena?
Z pohledu současného občanského zákoníku je věc z právního hlediska jasná, obě nájemní smlouvy jsou platné a případná kolize bude řešena jinými instituty občanského práva, zejména odpovědností za vady.
Situace byla však odlišná v případě nájemních smluv uzavřených za účinnosti předešlé právní úpravy, tedy před rokem 2014. Nejvyšší soud v těchto případech roky zastával názor, že pokud dojde k uzavření více nájemních smluv k téže věci (tzv. dvojí nájem), druhá ze smluv je absolutně neplatná z důvodu počáteční právní nemožnosti plnění. Tento názor Nejvyššího soudu byl odbornou veřejností hojně kritizován a v roce 2019 se k této problematice vyjádřil i Ústavní soud, který konstatoval, že takový výklad není ústavně komfortní.
Nejvyšší soud nyní na nález Ústavního soudu zareagoval tím, že svůj názor změnil a dospěl k závěru, že nájemní smlouva není neplatná jen proto, že pronajímatel poskytl nájemci do užívání věc, již předtím pronajal pro tutéž dobu jiné (příp. i stejné) osobě. Došlo tak ke sjednocení právního výkladu a napříště již tato otázka bude posuzována dle staré i současné úpravy totožně.
Zdroj: bnt journal
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.04.2021, sp. zn. 31 Cdo 3679/2020
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
