Podvodné databáze průmyslových práv
V oblasti průmyslových práv se již řadu let setkáváme s problémem podvodů, které provádí nejrůznější české, ale i zahraniční společnosti. Stejně jako např. s podvodnými emaily od falešných exekutorů dochází k těmto podvodům v určitých vlnách, přičemž podvodníci se tváří pokaždé o něco důvěryhodněji a pro běžnou veřejnost může být velmi obtížné podvod odhalit.
Podvody fungují v podstatě dvojím způsobem. V prvním případě mohou společnosti skutečně nabízet zápis do některé z databází Úřadu průmyslového vlastnictví či WIPO, případně obnovu takového zápisu. Háček je však v tom, že tyto společnosti pouze doručí do podatelny Vámi vyplněnou žádost a nijak se jí nezabývají, tedy neřeší případné vady podání ani jejich odstranění. Za tuto službu si navíc vyfakturují až desítky tisíc korun.
Druhým a častějším případem jsou společnosti, které se snaží tvářit jako oficiální rejstříky či databáze průmyslových práv. Své podání či internetové stránky často graficky připodobňují k těm od ÚPV, WIPO či EUIPO (OHIM). Případně podvodné společnosti skrze svůj název evokují, že jde o oficiální databáze pro Českou republiku, Slovensko či EU. Ve všech případech však společnosti buď neprovozují vůbec žádnou databázi, případně taková databáze nemá žádný význam pro ochranu práv průmyslového vlastnictví. Význam zápisu práva v takovém databáze je tedy absolutně nulový. Nicméně i za tento zápis si podvodníci fakturují desetitisícové částky.
Podvodné společnosti často sledují lhůty, ve kterých je možné obnovit zápisy v databázích průmyslových práv. S ohledem na konec takové lhůty pak načasují odeslání svých dopisů. Přihlašovatel očekává, že bude muset hradit určitou částku za obnovu svého zápisu a očekává to i ve stejném časovém období, kdy mu přijde podvodný dopis. Díky tomu může být přihlašovatel snadno uveden v omyl.
Podvodné společnosti k větší úspěšnosti své činnosti využívají též formy dopisu, když nezřídka rozesílají písemný či elektronický dopis tvářící se jako faktura s poměrně krátkou dobou splatnosti. Na uvedeném dopise je pouze titěrným šedým písmem uvedeno, že se jedná o nabídku a nikoliv o fakturu. Faktura v závislosti na typu „databáze“ zní na koruny české nebo na euro.
Nutno konstatovat, že peníze uhrazené takové podvodné společnosti již v podstatě nelze získat nazpět, neboť se jedná o společnosti se skrytou vlastnickou strukturou a se sídly v různých státech světa. V důsledku toho jsou omezeny i pravomoci Policie ČR či ČOI jak proti těmto subjektům zasáhnout. Některé ze známých podvodných společností můžete najít v seznamu vytvořeném ÚPV na http://www.upv.cz/cs/upv/aktuality/varovani/varovani-rejstriky.html. Vzhledem k tomu, že se podvodné společnosti snaží využít omylu běžné veřejnosti, kontaktují zpravidla přímo přihlašovatele či vlastníky práv a nikoliv jejich zástupce. Takový postup je však chybný, neboť pokud jste v oblasti přihlašování průmyslových práv řádně zastoupeni, veškerou komunikaci by měl obstarávat právě Váš zástupce.
Další články
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.




