Zákon o odkladu splácení úvěrů
Vláda schválila návrh zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 jakož i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Návrh ještě musí schválit Parlament, přičemž k projednání by mělo dojít tento týden v režimu legislativní nouze.
Co návrh do vztahů mezi úvěrovaným (spotřebitelem i podnikatelem) a úvěrujícím (jen podnikatel) přináší?
Na jaké typy úvěrů se má zákon vztahovat?
Zákon se vztahuje na úvěr, peněžitou zápůjčku, odloženou platbu či jinou obdobnou finanční službu poskytnutou na území České republiky. Netýká se například úvěrů v prodlení delším než 30 dnů, úvěrových rámců (revolving, kontokorent, kreditní karta) či nájmu nebo leasingu bez povinnosti odkupu. Nezáleží na tom, zda je některý ze subjektů česká či zahraniční osoba, ani na právu rozhodném pro úvěrový vztah.
Kdy musejí být úvěry sjednané a čerpané?
Obojí musí nastat před 26. březnem 2020. U hypoték a úvěrů ze stavebního spoření stačí, je-li úvěr před 26. březnem 2020 jen sjednán.
Co je ochranná doba?
O délku ochranné doby se odkládá čas plnění peněžitých dluhů a prodlužuje se o ni doba trvání zajištění. Fyzické osobě se odkládá i splácení úroků prodloužením splátkového kalendáře nebo odkladem za ochrannou dobu, právnická osoba hradí úroky průběžně v původních lhůtách. Fyzické osoby nemusejí v ochranné době hradit ani poplatky či jiné částky. Platby souvisejícího pojištění k úvěru (včetně pojištění vozidel k leasingu či pojištění nemovitosti k hypotéce) však nadále probíhají dle sdělení úvěrujícího. O ochrannou dobu se také prodlužuje doba fixace úvěru.
Mění se nějak výše úroků?
Pouze pro spotřebitele – pro ty je po ochrannou dobu úrok stanoven jako repo sazba zvýšená o osm procentních bodů, není-li původně sjednaný úrok nižší.
Uplatní se na mě ochranná doba automaticky?
Neuplatní, je třeba o ni úvěrujícího požádat způsobem, který úvěrující určí, přičemž ochranná doba započne běžet od prvního dne měsíce následujícího po podání žádosti. Do 30 dnů od podání žádosti dostane žadatel vyrozumění o počátku a konci ochranné doby i platbách, které je třeba po jejím skončení zaplatit. Automaticky se však uplatní zákaz plateb souvisejících s prodlení u úvěrovaného, který je fyzickou osobou.
Může úvěrující mou žádost o ochrannou dobu zamítnout?
Nemůže, úvěrující pouze posoudí, zda má žádost všechny náležitosti, jinak ji zkoumat ani vyhodnocovat nebude.
Jak dlouhou ochrannou dobu mohu zvolit?
Ochranná doba trvá do konce října 2020, je ale možné požádat o zkrácenou ochrannou dobu do konce července 2020.
Jak se může informace o ochranné době promítnout do mých záznamů v registru dlužníků?
Pokud bude tato informace dlužnickým registrům předána, musí být doplněna o údaj, že jde o ochrannou dobu v souvislosti s COVID-19. Pro posouzení úvěruschopnosti dlužníka se k ní nepřihlíží.
Mám v ochranné době jako úvěrovaný nějaké jiné povinnosti?
Ano, v ochranné době nesmím nakládat se svým majetkem, ze kterého by se mohl úvěrující uspokojit, s výjimkou běžného hospodaření. Důvodová zpráva uvádí jako příklady zakázaných jednání zejména výplaty spřízněným osobám ze skupiny společností (dividendy a zálohy na ně, jiné vlastní zdroje, splácení či převzetí půjčky, mimořádné odměny managementu).
Pokud už jsem byl se splácením v prodlení i před 26. březnem 2020, mám nárok na nějaké úlevy?
Spotřebitelé v prodlení delším než 90 dnů hradí pouze úrok ve výši repo sazby navýšené o osm procentních bodů, případně úrok ve sjednané nižší výši. Pro podnikající fyzické osoby se pak na sankční platby při prodlení nad 90 dnů použijí stejné limity jako na spotřebitele s výjimkou limitu celkové výše smluvních pokut 200 000 Kč.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




