Co přinese ESG reporting technologickým firmám
V tomto článku experti Frank Bold přehledně shrnují, na jaká data by se v ESG reportingu měly firmy zaměřit a jaká jsou specifika technologických firem.
A) klima: spotřeba energie a emise
zejména:
- Jaké množství energie firma spotřebovává a jaký je její energetický mix (včetně podílu obnovitelných zdrojů a zeleného vodíku)?
- Kolik přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podnik vyprodukuje?
B) zaměstnanecké otázky
například:
- Jaké je složení pracovní síly? (podle typu smlouvy, diverzity dle pracovních pozic, ohrožené skupiny)
- Jaký je rozdíl v odměňování žen a mužů?
- Jaké má firma mechanismy nápravy a jaké jsou jejich výsledky?
C) náležitá péče v oblasti udržitelnosti (due diligence)
zejména:
- Jaký proces má firma nastavený pro identifikaci dopadů v hodnotových řetězcích?
- Jaké aktivity přijímá k prevenci nebo zmírnění dopadů?
- Jak zapojuje zainteresované strany (stakeholdery)?
- V tomto případě se kromě reportingu projednává i legislativa, která by pro firmy stanovila povinnost jednat. Prvním krokem je mít nastavený firemní systém due diligence.
D) governance
- reporting rizik korupce, přijatých protikorupčních opatřeních nebo zveřejňování informací o politickém zapojení a vlastnické struktuře.
- včasné placení faktur
Specifika IT sektoru
Ačkoli technologické firmy nejsou typickými znečišťovateli a nepatří mezi klíčové transformační sektory, jako je například energetika nebo doprava, existují konkrétní ESG rizika a témata materiální specificky pro tento typ společností. Vše ovšem závisí na konkrétním obchodním modelu firmy.
Environmentální rizika bývají spojená s vysokou spotřebou energie datovými servery, případně s přepravou produktů. Firmy se proto potřebují zaměřit na svou energetickou náročnost a produkované emise. Pro technologické firmy vyrábějící hardware produkty budou zásadní i otázky cirkularity - jednak popis využívaných zdrojů, ale také odpad, recyklace a opětovné využití. Při komplexním ESG hodnocení mohou být relevantní také další environmentální dopady vázané na výrobu hardwaru Spolupráce s dodavateli hardwaru typicky vyžaduje nastavení firemního due diligence procesu, tedy procesu náležité péče, který slouží k prevenci a řešení environmentálních a lidskoprávních rizik v dodavatelském řetězci.
Možná lidskoprávní rizika se přitom netýkají jen počátku dodavatelského řetězce, ale i koncového využití produktů. Firma by tak měla zjišťovat, zda její systém není v rukou koncových zákazníků zneužitelný, například vládou nebo problematickým režimem. Mnoho technologických společností často shromažďuje a spravuje velké množství citlivých informací. Důležitá je proto kyberbezpečnost a ochrana osobních údajů.
Vlastní nástroj pro hodnocení rizik
Například společnost Ericsson, která dodává telekomunikační technologie téměř do celého světa, používá v rámci svého due diligence procesu vlastní nástroj pro hodnocení rizik, s jehož pomocí prověřuje každou zakázku jednotlivě. Zaměřují se přitom na 4 parametry:
A) produkt
- Jaká rizika skýtá produkt sám o sobě (klasifikace rizik všech produktů ještě při jejich vývoji) - např. zpracovává produkt osobní informace?
B) stát
- Kam bude společnost produkt dodávat? Jaká jsou lidskoprávní rizika v této zemi? - zejména z hlediska svobody projevu a ochrany soukromých dat
C) zákazník
- Kdo je konečným uživatelem produktu? (např. mobilní operátor, stát), Jaké má uživatel politiky v oblasti lidských práv?
D) účel
- K jakému účelu bude zákazník produkt využívat? - např. poloha telefonu může být užívána státem k lokalizování obyvatel při přírodních katastrofách.
Posouzení všech těchto parametrů poskytne firmě finální hodnocení každé zakázky. Pro prevenci nebo zmírnění rizik pak Ericsson používá primárně:
- smluvní ošetření povoleného užití produktu
- technickou mitigaci (např. adaptace nebo odstranění určitých funkcionalit produktu)
Podle experta Ericssonu na firemní odpovědnost Théo Jaekela jsou informace o firemním due diligence stále zásadnější v komunikaci s investory, kteří tento typ dat přímo vyžadují. Další detaily si od Théo Jaekela můžete poslechnout v podcastu Frankly speaking.
Zdroj: expertní skupina Frank Bold
Další články
Evropská peněženka digitální identity. Co to je a jaký bude mít přínos?
Díky evropské peněžence digitální identity budou moci fyzické osoby i firmy rychleji komunikovat s úřady, prokazovat totožnost a sdílet potřebné údaje online.
Žaloba se zamítá. Žalobce má pravdu.
Píše se rok 2027 a novela stavebního zákona vyhlášená pod č. 215/2026 Sb. je účinná. Dálnice má odvést kamiony z obce. Jiří Šimek proti ní nic nemá – jen potřebuje dál zajíždět do svého ovocného sadu. Fiktivní příběh o střetu dvou rozumných zájmů, v němž nikdo nemusí být padouchem, aby vznikl skutečný problém.
Vánoční dárek jako právní paradox. Kdo má právo vracet, reklamovat a žádat peníze zpět?
Předvánoční období bývá každoročně spojeno s debatami o falešných slevách, nedoručených zásilkách nebo možnostech vrátit nevhodný dárek. Z právního pohledu je však vánoční nákup podstatně zajímavější.
Bytová politika mezi trhem a sociálním státem
Proč superdávky nenahradí veřejný fond dostupného bydlení?
Zkrácení lhůty pro opětovné vyžádání souhlasu s cookies. Digital Omnibus míří do další fáze jednání
Rada EU schválila vyjednávací pozici k Digital Omnibus. Návrh zmírňuje pravidla pro souhlas s cookies, zkracuje lhůtu pro opětovné dotázání a rozšiřuje výjimky.



