Jak vzniká zelený dluhopis: od prospektu po reporting
Popularita zelených dluhopisů zaznamenala v roce 2021 strmý vzestup. Investoři, kteří chtějí, aby jejich peníze měly pozitivní dopad na naši planetu, do těchto bondů celosvětově vložili rekordních 513 miliard dolarů. Ať už jste korporace, vládní organizace, nebo banka, zelené dluhopisy pro vás mohou být perspektivní cesta k získání kapitálu.
Jaké kroky musíte podniknout, pokud chcete potenciál zelených dluhopisů využít? Shrnujeme pro vás to nejdůležitější ve 4 krocích. Přemýšlíte o vydání zeleného dluhopisu? Ve Frank Bold pro Vás připravíme celou emisi včetně prospektu a propagace.
1. Účel a emisní podmínky zeleného dluhopisu
Zelené dluhopisy by měly vždy sloužit k financování environmentálně prospěšných projektů. Pokud chcete dluhopis vydat, potřebujete vypracovat záměr, emisní podmínky a účel emise zelených dluhopisů (většinou za pomoci velkých bank). V tomto dokumentu musíte popsat, jak budou prostředky vygenerované prodejem dluhopisů použité a jaké budou mít aktivity financované dluhopisem dopady. Prostředky získané prodejem zelených dluhopisů jsou totiž účelově vázány.
Pokud chcete dluhopisy nabízet veřejně a bez omezení objemu (tzv. nadlimitní dluhopisy), kromě emisních podmínek potřebujete vyhotovit a zveřejnit prospekt, který obsahuje hlavní informace o emitentovi a dluhopisu.
2. Nezávislé posouzení (Second Party Opinion)
Záměr a účel zeleného dluhopisu musíte následně prezentovat externímu posuzovateli, který dluhopis ohodnotí a ověří. Tyto nezávislé společnosti posoudí vaše projekty a jejich prospěšnost a určí, jestli je legitimní dluhopis nazývat zeleným.
Globální průmysl se řídí dobrovolnými Green Bond Principles, které formulovala ICMA (International Capital Market Association). Svoji verzi nezávazných standardů pro zelené bondy (Climate Bonds Standard and Certification Scheme) poskytuje také britská organizace The Climate Bonds Initiative. Ale ani tyto dobrovolné standardy nejsou závazné.
Průkopníkem na trhu zelených dluhopisů se tak stala až Evropská unie. Její návrh Nařízení o evropských zelených dluhopisech (EU GBS) z roku 2021 obsahuje závazné požadavky na vydávání evropských zelených dluhopisů. 100 procent finančních prostředků musí být investováno v souladu s požadavky EU Taxonomie udržitelných aktivit. EU GBS stanovuje také nutnost ověření externím posuzovatelem, aby se zajistilo, že projekt splňuje kritéria udržitelnosti stanovená v EU Taxonomii. Tito externí posuzovatelé budou registrovaní u ESMA (European Securities Markets Authority), která nad nimi bude vykonávat dohled.
Přestože by nařízení EU GBS mělo být účinné nejdříve od příštího roku, některé společnosti se začaly řídit těmito pravidly už nyní, aby využily příležitost k získávání kapitálu ze strany investorů a bank.
3. „Turné“ – shánění investorů
Ve třetím kroku vás čeká shánění investorů. Jakmile je dluhopis ověřen a schválen externí společností, je potřeba, abyste se začali scházet s potenciálními investory. Na soukromých schůzkách se vás budou investoři ptát na všemožné otázky ohledně toho, jak budou prostředky vygenerované prodejem dluhopisu použité a jaký dopad na společnost a planetu budou mít financované aktivity. Pokud bude vaše investorské „turné“ úspěšné, budete moct spustit emisi na primární trh, kde dojde k prodeji dluhopisů do rukou investorů.
4. Reporting
Vydáním dluhopisu ale vaše cesta nekončí. Jako emitenti zelených dluhopisů byste měli pravidelně reportovat důležité informace investorům. ICMA doporučuje, abyste ve vaší zprávě detailně shrnuli, jaké projekty jsou dluhopisy financovány, výši investic do jednotlivých projektů a jejich očekávané dopady na společnost a životní prostředí. EU GBS v budoucnu zavede přísnější reportingové a ověřovací požadavky s cílem zamezit greenwashingu a zajistit, že veškeré finance budou investovány do zelených aktivit dle EU Taxonomie.
Příklady z praxe
Česká spořitelna a největší emise v ČR
Česká spořitelna v roce 2021 nabídla mezinárodním investorům zelené dluhopisy v hodnotě 500 milionů euro s cílem financovat projekty zaměřené na udržitelnost a životní prostředí. Získané finanční prostředky použije na energeticky úsporné projekty v oblasti komerčních i retailových nemovitostí a obnovitelných zdrojů. Zájem zahraničních investorů dosáhl až 1,3 mld. eur, jednalo se o dosud největší emisi zelených dluhopisů mezi finančními institucemi působícími na českém trhu.
ČEZ a cíl snížit emise CO2
Energetická firma ČEZ vydala v roce 2022 zelené dluhopisy za 600 milionů eur (asi 14,7 miliardy korun). Dluhopisy s úrokem 2,375 procenta jsou spojené se závazkem snížení emisí. V případě, že ČEZ nesplní do 31. prosince 2025 cíl intenzity emisí skleníkových plynů, zvýší se úrok dluhopisů na 3,125 procenta.
Ford Motor Co. a elektromobilita
Automobilka Ford emitovala v listopadu 2021 zelené dluhopisy v hodnotě 2,5 miliardy dolarů s cílem financovat přechod na výrobu elektrických automobilů. Byla to dosud největší emise dluhopisů tohoto druhu provedená americkou společností. Vybrané prostředky budou použity výhradně na vývoj a výrobu elektrických vozidel a jiných projektů spojených se segmentem čisté dopravy. James Rich, senior portfolio manager v Aergon Asset Management se nechal slyšet, že tato emise byla „dobrý příklad legitimních zelených dluhopisů.“
[Původní text založený na článku Bloomberg vznikl pro portál ESG Investice]
**
**
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
