Články s tagem: obchodní právo

S rozšířením moderních technologií se bezhotovostní platby stávají neoddělitelnou součástí našich životů nejen při nákupech na internetu, ale také v kamenných obchodech. Bezhotovostní způsob úhrady je mnohdy preferován i samotnými obchodníky a stále častěji se tak setkáváme se situacemi, kdy je hotovost odmítána a zákazníci nemají jinou možnost, než v daném zařízení zaplatit bezhotovostně. Jak se na tyto situace dívá zákon? A hrozí za neakceptování hotovosti postih?

S konkurenční doložkou se můžeme setkat jak v obchodněprávních, tak v pracovněprávních vztazích. Jaké jsou její zákonné mantinely?

Koncept ESOP (zkratka pro „Employees Stock Option/Ownership Plan“) byl vytvořen ve druhé polovině 20. stolení v USA. ESOP programy se od té doby rozšířily do Evropy a těší se u našich západních sousedů čím dál větší popularitě. Není se čemu divit, dostupné statistické údaje prokázaly, že dobře nastavené ESOP programy zvyšují výkonnost společnosti v průměru až o 4-5 %.[1]

Příplatek mimo základní kapitál je alternativním způsobem poskytnutí dodatečného vlastního kapitálu společnosti ze strany společníka, aniž by bylo nutné procházet formálně složitým procesem navýšení základního kapitálu společnosti.

Se změnou sídla se setká během svého fungování téměř každá společnost. Postup při změně sídla není složitý, avšak pro úspěšný zápis nového sídla do obchodního rejstříku je zásadní dodržet několik důležitých kroků.

Český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v září oznámil, že poprvé zohlednil zavedení soutěžního compliance jako polehčující okolnost při uložení pokuty.

Účinnost nového zákona o evidenci skutečných majitelů[1], který do českého práva transponoval novelu AML směrnice[2], s sebou v červnu 2021 přinesla vícero novinek – největšími z nich bylo zavedení sankcí za nesprávný nebo neúplný zápis (soukromoprávní – zneplatnění některých společnických a akcionářských práv; a veřejnoprávní – pokuta až do výše 500 000 Kč) a zpřístupnění některých informací široké veřejnosti.

Rozsudek NS ze dne 29. 3. 2022 sp. zn. 23 Cdo 2637/2020 ujasnil, že se od obecné úpravy odstoupení od smlouvy dá smluvně odchýlit a sjednání účinku odstoupení od smlouvy je čistě dispozitivního charakteru.

Zákon o obchodních korporacích rozlišuje dva typy příplatků – příplatek dobrovolný a příplatek nedobrovolný.

Popularita zelených dluhopisů zaznamenala v roce 2021 strmý vzestup. Investoři, kteří chtějí, aby jejich peníze měly pozitivní dopad na naši planetu, do těchto bondů celosvětově vložili rekordních 513 miliard dolarů. Ať už jste korporace, vládní organizace, nebo banka, zelené dluhopisy pro vás mohou být perspektivní cesta k získání kapitálu.

Nejvyšší soud se v jednom ze svých rozsudků vyjádřil k možnosti akcionářů převzít v akcionářské dohodě závazek přímluvy či odpovědnost za učinění konkrétního rozhodnutí představenstvem akciové společnosti.

Systém včasné výstrahy a preventivní restrukturalizace mohou včas varovat jednatele a odvrátit úpadek společnosti. V ČR se jeho zavedení bohužel zatím odkládá.

Hlavními přínosy a principy Zákona o evidenci skutečných majitelů má být transparentnost, boj s praním špinavých peněz, snížení administrativní zátěže, přehlednost a systematičnost právní úpravy. Jaké změny tedy zákon skutečně přináší?

V našich předešlých článcích jsme Vás již průběžné informovali o vývoji nové legislativní úpravy v souvislosti s evidencí skutečných majitelů.

Jak jsme již předeslali v předchozím vydání našeho Průvodce, jednou ze změn, kterou přináší tzv. velká novela zákona o obchodních korporacích je změna úpravy pravidel pro rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů, v rámci které zákonodárce vyslyšel požadavky právní praxe a do úpravy promítl některé judikaturní závěry.

Novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů („ZOK“) vnese do života obchodních korporací řadu větších i menších změn. Avizovaná novela ZOK vejde v účinnost již 1. 1. 2021, s výjimkou změn v zákoně o základních registrech, kterými se budou muset obchodní korporace řídit od 1. 7. 2021.

Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným je jednou z nejčastějších obchodně-právních změn, jejíž podmínky dnes upravuje zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“). Podmínky převodu podílu jsou u tohoto typu obchodní společnosti v zákoně nastaveny celkem jednoznačně, jakkoliv se i u jednotlivých společností mohou lišit například v závislosti na tom, zda jsou k podílům vydány kmenové listy nebo zda společenská smlouva podmínky převodu podílu upravuje odlišně od zákonné úpravy. Pojďme si v tomto článku přiblížit některá specifika procesu převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným.

Dne 1. ledna 2021 nabývá účinnosti novela zákona o obchodních korporacích. Nová úprava přináší zásadní změny v oblasti korporátního práva, zavádí nové instituty a možnosti, snaží se vyjasnit výkladové problémy známé z praxe, aprobuje, ale i vyvrací závěry, ke kterým za posledních 6 let došla judikatura. V neposlední řadě odstraňuje legislativně-technické nedostatky.

Nejvyšší soud ČR se na konci roku 2019 vyjádřil k tématu, které je nyní díky komplikacím v souvislosti s výskytem pandemie Covid-19 velmi aktuální. Jaké dopady má odstoupení člena orgánu obchodní korporace z funkce v nevhodnou dobu?

Povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin nezaniká plynutím času. Soud může vyzvat společnost k doplnění účetních závěrek až z roku 1996 a uložit pokutu, pokud tak neučiní.

Koronavirus je nyní největším tématem, které hýbe celou naší společností. Dotýká se nejen všech oblastí našeho života, ale též všech oblastí práva. Již dříve jsme Vás informovali o dopadech na pracovněprávní vztahy a radili Vám, jak postupovat ve vztazích se zaměstnanci. Nyní bychom Vám rádi pomohli zorientovat se v právních dopadech na Vaše dodavatelsko-odběratelské smluvní vztahy.

Dne 31. července 2019 vstoupila v platnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1151 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností (dále jen „směrnice“). Směrnice zavádí pro všechny členské státy jednotná pravidla pro vytváření společností online, online zápis poboček do rejstříku a online ukládání listin a údajů.

Česko zažilo z pohledu transakcí skvělý rok. Od finanční krize možná nejlepší. Ekonomika jede na pozitivní vlně a podnikatelé vnímají tuto dobu jako ideální příležitost pro prodej své společnosti, a to nejen z důvodu finančního. „Ekonomický faktor není jediný. Dochází k lámání generací, kdy podnikatelé z 90. let stojí před rozhodnutím, co dál. Zda podnik nechat řídit management, prodat, či předat další generaci,“ říká Adam Páleníček, ekonom a expert na transakce ze společnosti KPMG.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku sp. zn. 27 Cdo 4593/2017 ze dne 23. 7. 2019 vyjádřil k podstatě zastoupení právnické osoby členem statutárního orgánu a (snad finálně) potvrdil, že zastoupení obchodní korporace členem statutárního orgánu je zastoupení sui generis a jako takové se, až na výjimky, řídí všeobecnou úpravou zastoupení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“).

V České republice mělo rodinné podnikání tradici zejména v době první republiky. Po delší přestávce způsobené obdobím komunismu se po převratu opět dostaly rodinné firmy do hledáčku českých podnikatelů.