Jednatelé dostanou nástroj, jak se chránit před úpadkem
Systém včasné výstrahy a preventivní restrukturalizace mohou včas varovat jednatele a odvrátit úpadek společnosti. V ČR se jeho zavedení bohužel zatím odkládá.
České právo zatím postrádá nástroj, který by jednoznačně zakotvil pravidla pro mimosoudní jednání podnikatele v ekonomických problémech s věřiteli. To by se mohlo změnit transpozicí právní úpravy tzv. preventivní restrukturalizace a zavedením systému včasné výstrahy.
Dne 17. 7. 2021 uplyne základní lhůta, ve které mají členské státu EU do svých právních řádů transponovat směrnici o restrukturalizaci a insolvenci, jejíž součástí je také úprava preventivní restrukturalizace. Ta by podnikatelům, kteří si uvědomí své počínající ekonomické potíže, měla na základě dohody s dotčenými věřiteli (s minimální ingerencí ze strany soudu) umožnit vyhnout se insolvenčnímu řízení a zachovat fungování svého závodu. Klíčovým dokumentem má být tzv. restrukturalizační plán, který bude obsahovat nejenom navrhovaná opatření k záchraně podnikatele, ale i přehled jeho majetku, dluhů a věřitelů rozdělených do skupin dle ekonomických zájmů.
Jako doprovodný nástroj může být jednotlivými státy zaveden tzv. systém včasné výstrahy, který by měl na základě unikátního algoritmu podnikateli po zadání základních účetních ukazatelů indikovat možné ohrožení společnosti budoucím úpadkem. Zatím není jasné, jakou formou bude tento nástroj podnikatelům dostupný, zcela klíčová je však otázka zabezpečení zadávaných účetních ukazatelů a zamezení jejich možného zneužití či nežádoucího zpřístupnění třetím osobám. Na základě dosavadních zkušeností lze konstatovat, že achillovou patou tohoto systému budou často samotní podnikatelé a jejich ego, které jim v mnoha případech nedovolí přiznat si, že situaci nemusí bez včasného přijetí vhodných opatření zvládnout.
To, zda institut preventivní restrukturalizace spolu se systémem včasné výstrahy naplní svůj potenciál a stanou se „kladivem“ na nikoli nevyhnutelná insolvenční řízení zejména malých a středních podniků ukáže až konečná podoba tuzemské právní úpravy a čas. Už teď je ale jisté, že jejich brzká implementace nabývá kvůli současné celospolečenské situaci v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 na významu každým dnem. Je proto škoda, že Česká republika stanovený termín nestihne a již požádala o prodloužení lhůty do 17. 7. 2022.

Další články
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.



