Jednatelé dostanou nástroj, jak se chránit před úpadkem
Systém včasné výstrahy a preventivní restrukturalizace mohou včas varovat jednatele a odvrátit úpadek společnosti. V ČR se jeho zavedení bohužel zatím odkládá.
České právo zatím postrádá nástroj, který by jednoznačně zakotvil pravidla pro mimosoudní jednání podnikatele v ekonomických problémech s věřiteli. To by se mohlo změnit transpozicí právní úpravy tzv. preventivní restrukturalizace a zavedením systému včasné výstrahy.
Dne 17. 7. 2021 uplyne základní lhůta, ve které mají členské státu EU do svých právních řádů transponovat směrnici o restrukturalizaci a insolvenci, jejíž součástí je také úprava preventivní restrukturalizace. Ta by podnikatelům, kteří si uvědomí své počínající ekonomické potíže, měla na základě dohody s dotčenými věřiteli (s minimální ingerencí ze strany soudu) umožnit vyhnout se insolvenčnímu řízení a zachovat fungování svého závodu. Klíčovým dokumentem má být tzv. restrukturalizační plán, který bude obsahovat nejenom navrhovaná opatření k záchraně podnikatele, ale i přehled jeho majetku, dluhů a věřitelů rozdělených do skupin dle ekonomických zájmů.
Jako doprovodný nástroj může být jednotlivými státy zaveden tzv. systém včasné výstrahy, který by měl na základě unikátního algoritmu podnikateli po zadání základních účetních ukazatelů indikovat možné ohrožení společnosti budoucím úpadkem. Zatím není jasné, jakou formou bude tento nástroj podnikatelům dostupný, zcela klíčová je však otázka zabezpečení zadávaných účetních ukazatelů a zamezení jejich možného zneužití či nežádoucího zpřístupnění třetím osobám. Na základě dosavadních zkušeností lze konstatovat, že achillovou patou tohoto systému budou často samotní podnikatelé a jejich ego, které jim v mnoha případech nedovolí přiznat si, že situaci nemusí bez včasného přijetí vhodných opatření zvládnout.
To, zda institut preventivní restrukturalizace spolu se systémem včasné výstrahy naplní svůj potenciál a stanou se „kladivem“ na nikoli nevyhnutelná insolvenční řízení zejména malých a středních podniků ukáže až konečná podoba tuzemské právní úpravy a čas. Už teď je ale jisté, že jejich brzká implementace nabývá kvůli současné celospolečenské situaci v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 na významu každým dnem. Je proto škoda, že Česká republika stanovený termín nestihne a již požádala o prodloužení lhůty do 17. 7. 2022.

Další články
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.



