Jednatelé dostanou nástroj, jak se chránit před úpadkem
Systém včasné výstrahy a preventivní restrukturalizace mohou včas varovat jednatele a odvrátit úpadek společnosti. V ČR se jeho zavedení bohužel zatím odkládá.
České právo zatím postrádá nástroj, který by jednoznačně zakotvil pravidla pro mimosoudní jednání podnikatele v ekonomických problémech s věřiteli. To by se mohlo změnit transpozicí právní úpravy tzv. preventivní restrukturalizace a zavedením systému včasné výstrahy.
Dne 17. 7. 2021 uplyne základní lhůta, ve které mají členské státu EU do svých právních řádů transponovat směrnici o restrukturalizaci a insolvenci, jejíž součástí je také úprava preventivní restrukturalizace. Ta by podnikatelům, kteří si uvědomí své počínající ekonomické potíže, měla na základě dohody s dotčenými věřiteli (s minimální ingerencí ze strany soudu) umožnit vyhnout se insolvenčnímu řízení a zachovat fungování svého závodu. Klíčovým dokumentem má být tzv. restrukturalizační plán, který bude obsahovat nejenom navrhovaná opatření k záchraně podnikatele, ale i přehled jeho majetku, dluhů a věřitelů rozdělených do skupin dle ekonomických zájmů.
Jako doprovodný nástroj může být jednotlivými státy zaveden tzv. systém včasné výstrahy, který by měl na základě unikátního algoritmu podnikateli po zadání základních účetních ukazatelů indikovat možné ohrožení společnosti budoucím úpadkem. Zatím není jasné, jakou formou bude tento nástroj podnikatelům dostupný, zcela klíčová je však otázka zabezpečení zadávaných účetních ukazatelů a zamezení jejich možného zneužití či nežádoucího zpřístupnění třetím osobám. Na základě dosavadních zkušeností lze konstatovat, že achillovou patou tohoto systému budou často samotní podnikatelé a jejich ego, které jim v mnoha případech nedovolí přiznat si, že situaci nemusí bez včasného přijetí vhodných opatření zvládnout.
To, zda institut preventivní restrukturalizace spolu se systémem včasné výstrahy naplní svůj potenciál a stanou se „kladivem“ na nikoli nevyhnutelná insolvenční řízení zejména malých a středních podniků ukáže až konečná podoba tuzemské právní úpravy a čas. Už teď je ale jisté, že jejich brzká implementace nabývá kvůli současné celospolečenské situaci v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 na významu každým dnem. Je proto škoda, že Česká republika stanovený termín nestihne a již požádala o prodloužení lhůty do 17. 7. 2022.

Další články
Hon může skončit i u soudu. Na jaké situace by se měli myslivci připravit?
Myslivost hraje klíčovou roli v péči o zvěř a udržování rovnováhy v přírodě, pro mnohé je tak nejen zálibou, ale i posláním. Ne vždy však vše probíhá podle plánu. Kromě úlovku tak může z honu vzejít také zranění či spor o loveckého psa.
Jak (ne)psat závěť: Nejčastější chyby, které mohou zneplatnit vaši poslední vůli
Otázka závěti se často otevře ve chvíli, kdy rodina začne řešit dlouhodobou péči o blízkého nebo se jeho zdravotní stav postupně mění. Může to být vhodná příležitost, aby člověk v klidu zvážil, zda jeho dosavadní pořízení pro případ smrti stále odpovídá jeho přání. O obsahu závěti však vždy rozhoduje pouze zůstavitel; úkolem blízkých může být organizační podpora, nikoli nahrazování jeho vůle.
Digitální zaměstnanec po odchodu člověka: Kde končí firemní paměť a začíná profesní identita?
Zaměstnanec může odejít z firmy během jediného dne, jeho pracovní způsob v ní však může zůstat na neurčito. Umělá inteligence dokáže převzít jeho slovník, rozhodovací postupy, hlas i způsob jednání s klienty. Z těchto prvků pak vznikne nástroj, který pracuje dál bez něj.
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?



