Odstoupení člena orgánu obchodní korporace z funkce v nevhodnou dobu
Nejvyšší soud ČR se na konci roku 2019 vyjádřil k tématu, které je nyní díky komplikacím v souvislosti s výskytem pandemie Covid-19 velmi aktuální. Jaké dopady má odstoupení člena orgánu obchodní korporace z funkce v nevhodnou dobu?
V době vzniku tohoto článku vrcholí pandemie Covidu-19 a chod obchodních společností v České republice i po celém světě se prakticky zastavil, což pro řadu z nich bude mít velmi negativní následky. Rozhodli jsme se proto připomenout usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 11. 2019, které se vyjadřuje k dopadům odstoupení člena orgánu obchodní korporace z funkce v nevhodnou dobu.
Dne 17. 9. 2017 rejstříkový soud nevyhověl návrhu jednatele společnosti na jeho výmaz z obchodního rejstříku s odvoláním na ustanovení § 59 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), dle kterého „Člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná.“ Společnost se nacházela v nelehké situaci, neboť rozhodnutím jediného společníka byla zrušena s likvidací a funkci likvidátora dočasně zastával jednatel, který podal již zmíněný návrh na svůj výmaz z obchodního rejstříku. Z tohoto důvodu rejstříkový soud považoval odstoupení jednatele za neplatné, neboť bylo učiněno v době zcela nevhodné. Jednatel s rozhodnutím rejstříkového soudu nesouhlasil a proti rozhodnutí se odvolal. Odvolací soud potvrdil právní názor rejstříkového soudu a projednávaná věc tak skončila u Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“).
Nejvyšší soud konstatoval, že § 59 odst. 5 ZOK neupravuje důsledky porušení popsaného zákazu a ponechává prostor pro zvážení aplikace institutů neplatnosti odstoupení z funkce, či odpovědnosti za újmu vzniklou odstoupením v nevhodné době. Dále odkázal na § 574 a § 584 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), podle kterých je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, přičemž na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.
Jednatel je povinen při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře (§ 159 OZ) a dle Nejvyššího soudu je smyslem citované části § 59 odst. 5 ZOK vztáhnout péči řádného hospodáře i na odstoupení z funkce. Porušení zákazu odstoupit z funkce člena orgánu obchodní korporace v době pro korporaci nevhodné je tak porušením péče řádného hospodáře a takové jednání může mít za následek vznik povinnosti k náhradě újmy tím způsobené, nicméně samotné odstoupení je platné. Na závěr ještě doplňujeme, že od 1. 1. 2021 je účinná novela ZOK, která citovanou část § 59 odst. 5 ruší a pravidla pro odstoupení z funkce upravuje v samostatném § 58 ZOK. Spornou citovanou část již nový § 58 ZOK neobsahuje: To jen potvrzuje právní názor Nejvyššího soudu, že i v budoucnu je třeba odstoupení orgánu obchodní korporace v nevhodné době řešit přes obecný institut péče řádného hospodáře.
Zdroj: bnt journal
Usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3367/2018
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.



