Komu smí emitent nabízet své dluhopisy
Financování byznysu prostřednictvím dluhopisů je v současnosti velmi populární. Jestliže o emisi dluhopisů uvažujete, možná jste už narazili na ne zcela triviální otázku, jaké má emitent možnosti při hledání investorů. Pokusíme se ji osvětlit.
Nejprve se vypořádáme s tím nejméně obvyklým způsobem: jestliže chcete své dluhopisy nabízet veřejně a zároveň je vydat v množství, jehož hodnota převýší za rok 1 mil. korun, potřebujete k tomu sestavit prospekt emise a nechat ho schválit Českou národní bankou (ČNB). Příprava a následné schvalování prospektu je časově značně náročný proces, který může jinak rychlý start financování výrazně protáhnout. Kromě toho musí emitent nechat potenciální investory nahlédnout pod pokličku svého podnikání, proto se většina emitentů snaží zveřejnění prospektu vyhnout a vydávat dluhopisy tak, aby se vyhnula řízení u ČNB. To je možné v následujících situacích:
1. Hodnota emise dluhopisů je nižší než 1 mil. EUR
Podlimitní emise je nejčastějším způsobem emise dluhopisů, neboť emitent není nijak omezen co do šíření nabídky dluhopisů. Veřejná nabídka dluhopisů zde není podmíněna vydáním prospektu a díky množství internetových tržišť je nalezení potřebného počtu investorů snadné.
Hodnota dluhopisu ve většině případů odpovídá jeho nominální hodnotě, ale nemusí tomu tak být vždy, neboť přesně řečeno jde o hodnotu protiplnění. Protiplněním jsou obvykle, ale ne vždy, peníze. Například u dluhopisů poskytovaných zaměstnancům je tak nutné rozlišovat, zda jsou poskytovány zdarma jako mimořádné výhody, nebo jde o část mzdy.
Uvedená částka 1 mil. eur se vztahuje na období 12 měsíců. V případě, že vydáváte dluhopisy zároveň v několika zemích EU, je rozhodující součet jejich hodnot.
2. Hodnota emise dluhopisů je 1 mil. EUR a více
Při emisi nad 1 mil. EUR obecně nelze dluhopisy nabízet bez prospektu schváleného Českou národní bankou. Existují však dvě výjimky. I „nadlimitní“ emitenti mohou své dluhopisy nabízet bez prospektu, jestliže je budou nabízet:
-
kvalifikovaným investorům, a to v neomezeném počtu, a/nebo
-
nekvalifikovaným investorům, v tom případě ale mohou učinit pouze omezený počet nabídek. Zákon hovoří maximálně o 149 individuálních nabídkách. ČNB však zastává stanovisko, že těchto nabídek by mělo být výrazně méně, protože neveřejná nabídka má být z povahy věci určena jen úzkému okruhu osob, které mají k emitentovi blízko, a tedy vědí, jak hospodaří, a dokáží tak zhodnotit riziko své investice. Bezpečnou cestou proto je buď nabídka dluhopisů pouze kvalifikovaným investorům, nebo delegování úkolu na právníka, který způsob nabízení dluhopisů navrhne „na míru“ dané emisi. V každém případě je nutné všechny uskutečněné nabídky evidovat, a to včetně těch nepřijatých.
Stejně tak můžete své dluhopisy nabízet bez prospektu, jestliže nejnižší možná investice jedné osoby nebo nominální hodnota dluhopisu činí 100 000 EUR a více. V těchto případech je podle komentářové literatury hodnota investice taková, že není důvod investory chránit prostředky veřejného práva a o svou ochranu by se měli postarat sami.
Kdo může dluhopisy pro emitenta nabízet?
Emitent může dluhopisy nabízet buďto sám, nebo využít služeb třetích osob. Neměli byste však zapomínat, že od roku 2018 již není možné dluhopisy bez prospektu nabízet prostřednictvím investičních zprostředkovatelů a jejich vázaných zástupců, nýbrž pouze prostřednictvím obchodníků s cennými papíry - typicky bank - a jejich vázaných zástupců. Veřejná internetová tržiště může emitent využít pouze v případě podlimitních emisí do 1 milionu EUR. Inzerce větších emisí bez uveřejnění prospektu by znamenala porušení zákona.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




