Předakviziční prověrka, první krok, který předchází budoucím problémům

Provedení prověrky, jak lze toto slovní spojení přeložit do češtiny, má zájemci zajistit, že v rozsahu jím vyžádaném a prověřeném bude objektivně schopen posoudit nejen samotnou cenu, ale zejména identifikovat problémy (ať již právní či jiné). Tato zjištění tedy mohou mít dopad nejen do případného vyjednávání o výši kupní ceny, ale zejména poskytnout zájemci reálný přehled o právním/účetním/daňovém stavu společnosti. Tyto oblasti a dále oblast technická jsou v případě akvizice formou tzv. share deal (tj. koupi podílu či akcií v jiné obchodní společnosti) nejčastější. Proces due diligence v zásadě zahrnuje prostudování finančních a obchodních dokumentů společnosti s cílem ujistit se, že neexistují žádné nesrovnalosti mezi tím, co o dotčené společnosti prodávající tvrdí, a tím, co je skutečně pravdou.

Rozsah prověrky je stanoven předmětem akvizice, tj. co má zájemce v úmyslu nabýt. Tento rozsah se tedy bude lišit, jak je uvedeno výše u tzv. share dealu a u asset dealu, tj. případu kdy dochází k převodu vlastnického práva k veškerým nebo vybraným aktivům prodávajícího. Převádí se vlastnické právo k jednotlivým částem obchodního majetku podnikatele, zejm. movitým či nemovitým věcem, zásobám, právům z průmyslového vlastnictví, pohledávkám apod. Do této kategorie spadá i koupě závodu nebo jeho části.

Při zahájení jednání o akvizici je nezbytné stanovit, jaký rozsah bude ze strany zájemce požadován, v jaké formě bude zájemci a jím pověřeným osobám zpřístupněn a zejména jaký výchozí stav je prodávajícím zaručen. V ideálním případě by prověrka měla odpovědět na otázku, zda tento výchozí stav trvá, nebyla zamlčena žádná skutečnost, která může mít vliv nejen na cenu, ale i vlastnické právo, budoucí soudní spory a jiné.

Předně je na zájemci, který stanoví, co jej zajímá. Tento požadavek by měl být promítnut již v přípravě např. rezervační smlouvy (ať již formou výslovného uvedení konkrétních bodů zájmů, či stanovení oblastí jako například nabývací tituly, závazky prodávajícího, provedení lustrací za účelem ověření účetního/daňového stavu společnosti u úřadů státní správy či soudů). Zájemce si tak vyhradí, aby mu buď byly tyto vyžádané dokumenty předloženy či skutečnosti prokázány, případně si je může obstarat sám či prostřednictvím jím pověřených osob na základě zmocnění prodávajícím.

Spolupráce právníků, účetních a daňových poradců, případně i dalších poradců je při due diligence klíčová. Jednak každý se zaměřuje na svou danou část problematiky, ale současně též identifikací rizik či otázek na prodávajícího mohou při kooperaci značně proces urychlit.

Výsledkem due diligence je předání zprávy zájemci, kterou připravují zejména právníci, daňoví a účetní a další poradci, přičemž zprávu vypracují samostatně či jak již bylo výše uvedeno ve vzájemné spolupráci, kdy doplňují své závěry, identifikují problémy a nalézají vhodná řešení.

Závěrem bych uvedl doporučení pro zájemce ohledně due diligence, a to zejména, aby zájemce trval na stanovení výchozího stavu, sdělení všech závazků a problematických okolností či skutečností od prodávajícího předem. Skutečnost, že je nalezen a vymezen problém nemusí nutně znamenat, že celá akvizice bude ukončena. Naopak je u předem známých problematických skutečností (např. je veden spor, byla podána žaloba, u developerských projektů se vyskytl problém na stavebním úřadě, apod.) možné tyto vyřešit ke spokojenosti obou smluvních stran. Uvedené informace je vždy lepší znát od prodávajícího před realizací projektu/akvizice, než tyto skutečnosti zjistit až v době procesu vedoucího k realizaci, kdy již byly zájemcem vynaloženy v této věci nemalé finanční prostředky.