Nejen o otázce, zda chceme rudé trenky nad Hradem, debatovali ve zcela zaplněném auditoriu profesor Aleš Gerloch, vedoucí Katedry teorie práva a právních učení a Katedry ústavního práva PF UK a prorektor Univerzity Karlovy, docent Ján Grónský z Katedry ústavního práva PF UK, doktor Vladimír Pelc z Katedry trestního práva PF UK a doktor Aleš Rozehnal, odborník na mediální právo.
Hned úvodní otázka moderátora Martina Veselovského vymezila pozice diskutujících. Zatímco profesor Gerloch a doktor Pelc se shodli, že z čistě právního hlediska trenky na Hrad nepatří, doktor Rozehnal uvedl, že podle něj obecně nad Hrad patří vlajka prezidenta republiky, ale pokud nad ním tu a tam zavlají červené trenky, nic se neděje. Docent Gronský pak přímo vyjádřil sympatie ke členům umělecké skupiny Ztohoven.
Diskutující se dále zabývali právní kvalifikací jednání umělců. Pelc uvedl, že se rozhodně jedná o trestný čin, dokonce i o více než jen jeden, a zároveň poukázal na z jeho pohledu nedostatečnou právní argumentaci v usnesení prvoinstančního soudu, který se kauzou zabýval. Naproti tomu Gronský s tím, že by šlo o trestný čin, nesouhlasil, připustil ale, že by bylo možno uvažovat o přestupku, přičemž odkázal na znění zákona o užívání státních symbolů. Zdůraznil zároveň, že celou záležitost nenahlíží pouze právně-pozitivisticky, ale chápe ji jako střet úcty k symbolu státnosti s obhajobou hodnot, na kterých je tato státnost založena.
Gerloch událost označil za typický případ občanské neposlušnosti, zdůraznil ale, že se i přesto stále jedná o protiprávní jednání, za nějž je třeba očekávat sankci, a podotkl, že občanskou neposlušnost je nutno odlišovat od práva na odpor, které za jistých podmínek může být v souladu s ústavou. Podle Rozehnala je třeba akci vnímat jako uměleckou performanci a politický projev, zároveň podotkl, že se žádný ze soudů nepokusil celou událost analyticky rozebrat na jednotlivé skutky, ke kterým došlo – poškození majetku, akt znehodnocení standarty. Rozehnal také uvedl, že ačkoli jednání umělců formálně naplnilo znaky přestupku, je nutno vzít v potaz také důvody a úmysl pachatelů, jakož i společenský obraz jejich činu. Tomu ale oponoval Pelc: „Úmysl v trestním právu je vybudován na koncepci tzv. srozumění, což znamená, že postačí, pokud víte, že svým jednáním můžete způsobit následek – porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákoníkem – a s tímto následkem jste srozuměn.“
Diskutující dále otevřeli řadu otázek, mezi jinými například to, zdali při dané události došla osoba prezidenta republiky nějaké újmy. Prostor pro dotazy dostali také návštěvníci debaty, hned několik jich směřovalo k přípustnosti náhrady nemajetkové újmy právnické osobě, potažmo státu, či ústavní a jiné ochraně svobody umělecké tvorby.
Na debatu bezprostředně navazovalo divadelní představení „Včera jsme to spustili“ brněnského Divadla Husa na provázku, které právě o akci skupiny Ztohoven pojednává. Libretem operety je autentický soudní spis a reakce společnosti, za jeviště souboru posloužilo známé atrium – „bazén“ přímo v budově Právnické fakulty UK.
Akce se zúčastnili též rektoři pražských vysokých škol – Univerzity Karlovy, Akademie výtvarných umění, Akademie múzických umění, Vysoké školy uměleckoprůmyslové, České zemědělské univerzity a Vysoké školy chemicko-technologické, a také děkan Právnické fakulty UK. Pořadatelkami obou událostí byly studentky Aneta Doušová a Hana Keményová, podporu akci vyjádřily Univerzita Karlova, Právnická fakulta UK, Centrum spolků, studentů a absolventů UK a dále studentské spolky Common Law Society, Elsa Praha, Kappa Omega, Právnický akademický spolek Juristi a Prager Deutscher Klub.
Diskuze k článku ()