Den dezinformací
Vláda schválila novelu zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, která jako nový významný den České republiky zavádí Den dezinformací. Ten připadá na 1. dubna a má poukázat na nezastupitelnou roli dezinformací při utváření české občanské společnosti
Přední čeští dezinformátoři tento krok oslavují – jejich každodenní nelehká práce se konečně dočkala uznání. Tohle jiní dezinformátoři označují za dezinformaci. Tvrdí, že žádný profesionální dezinformátor z nového svátku radost mít nemůže: taková politika vybízí k šíření dezinformací každého, a to i bez patřičných znalostí a schopností správně dezinformace sestavit a zacílit. To podle nich nevyhnutelně povede k poklesu kvality dezinformací v českém mediálním prostoru. Nekvalitní, po domácku vyráběné dezinformace totiž často neobsahují dostatečnou dávku pravdy, aby byly uvěřitelné, což u jejich příjemců může vyvolat kognitivní disonanci vedoucí v extrémních případech až k sebereflexi.
Po volbách se hovořilo o velkolepých investicích do dezinformační infrastruktury, včetně zřízení nového ministerstva dezinformací. Nakonec vláda přišla jen se zřízením pozice vládního zmocněnce pro dezinformace a oznámila, že zřízení celého nového ministerstva nikdy v plánu nebylo. Jak později zjistili investigativní novináři, žádný vládní zmocněnec pro dezinformace nikdy neexistoval. Tiskový mluvčí vlády tuto informaci potvrdil s tím, že to je pro tuto pozici příznačné, a zdůraznil, že vláda od začátku slibovala pouze vyhlášení významného dne – a tento slib plní. Opozice naopak tvrdí, že vláda předvolební sliby v oblasti dezinformací neplní a vyhlášení významného dne označuje za levné populistické gesto, které občanům této země kvalitní dezinformace nezaručí.
Podle některých ústavních právníků není zřejmé, zda je vyhlášení takového dne v souladu s Ústavou. Podle jiných ústavních právníků Ústava jeho vyhlášení naopak jednoznačně přikazuje a předchozí vlády jeho nevyhlášením soustavně podkopávaly právní stát.
Česká televize pod novým vedením připravila ke Dni dezinformací speciální program. Kromě živého přenosu z oficiálního státního ceremoniálu, pracovně označovaného jako „Průvod lží“, budou po celý den vysílány pouze dezinformační pořady. Například bude odvysílán speciální díl AZ-kvízu, kde se namísto správnosti odpovědi bude posuzovat její přesvědčivost a dramatičnost, pořadem Deepfake bude diváky provázet Karel Gott, který zavzpomíná na svá setkání s ilumináty, a program završí celovečerní soutěž o nejlepší hoax Lže celá země. Na dotaz, zda bude změnou programu dotčeno i zpravodajství, dramaturg pořadu Události odpověděl: „Pro nás je ten den jako každý jiný, my nic měnit nemusíme“ a spiklenecky přitom pomrkával.
! NEPŘEHLÉDNĚTE V souvislosti se Dnem dezinformací premiér ve videu na TikToku ohlásil také vznik nové kryptoměny AprilCrypto, která je krytá zlatem nigerijského prince. Moje teta, která v životě neinvestovala, díky ní za pár dní pohádkově zbohatla. Nevystavujte se riziku střízlivého úsudku a investujte veškeré své životní úspory do AprilCrypto ještě dnes!
APRÍL!
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.



