EIA – posílení postavení veřejnosti
Dne 1. dubna 2015 vstoupila v účinnost novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jednou z mnoha změn, kterou novela přináší, je rozšíření práv tzv. dotčené veřejnosti v řízení o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí a v navazujících řízeních včetně přístupu k soudní ochraně. Tyto změny mohou zkomplikovat realizaci záměrů podléhajících procesu EIA a zejména významně prodloužit délku povolovacích řízení.
Kromě osob, jejichž práva a povinnosti mohou být posuzovaným záměrem přímo dotčena, se k dotčené veřejnosti řadí i nejrůznější občanské iniciativy založené za účelem ochrany životního prostředí nebo veřejného zdraví. Dotčené veřejnosti jsou přiznána práva k ochraně veřejného zájmu na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, jako je např. právo podávat odvolání proti negativnímu závěru zjišťovacího řízení, že záměr nevyžaduje vydání stanoviska EIA, a domáhat se zrušení tohoto rozhodnutí žalobou. K prodloužení povolovacího procesu tak může nyní dojít již v rámci procesu EIA.
Novela však posílila práva dotčené veřejnosti i v navazujících řízeních, ve kterých se rozhoduje o realizaci posuzovaného záměru. Takovými řízeními jsou např. územní nebo stavební řízení. Subjekty z řad dotčené veřejnosti mají právo být účastníkem těchto řízení včetně práva podávat odvolání proti rozhodnutím vydaným v těchto navazujících řízeních. Rozšířena byla i soudní ochrana. Doposud mohly občanské iniciativy napadat vydaná rozhodnutí pouze z důvodů porušení svých procesních práv. Nově mohou proti rozhodnutí uplatňovat i věcné námitky. Navíc soud přizná žalobě odkladný účinek, pokud dojde k závěru, že realizací záměru hrozí nebezpečí závažných škod na životním prostředí. V takovém případě by záměr nemohl být realizován přinejmenším až do doby rozhodnutí o takové žalobě. Novela tak dává tzv. dotčené veřejnosti do rukou značné nástroje, jak realizaci záměru přinejmenším značně prodloužit. Nakolik budou nové instituty zákona o posuzování vlivů záměrů občanskými iniciativami zneužívány a zda opravdu dojde k zablokování realizace např. dopravních staveb a dalších velkých stavebních záměrů, na které může mít tato novela především dopad, ukáže až praxe.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tereza.chalupova@bnt.eu
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?




