Od evidence se očekává, že bude sloužit rovněž jako prevence střetu zájmů při udělování veřejných zakázek. Zní to nadějně, ačkoliv by se dalo spekulovat, proč namísto nové evidence prostě nerozšířit stávající veřejné rejstříky. Zákonodárcem zvolené řešení přináší podnikům další povinnost, byť relativně jednoduchou. Posuďte sami.
Koho se týká evidence skutečných majitelů?
Do evidence skutečných majitelů se zapisují údaje o skutečných majitelích právnických osob zapsaných do jednoho z veřejných rejstříků dle rejstříkového zákona (obchodního, nadačního, společenství vlastníků jednotek, spolků, ústavů a obecně prospěšných společností) a svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů.
Povinnost zápisu tedy dopadá i na některé právnické osoby veřejného práva, např. příspěvkové organizace státu a územních samosprávných celků (mateřské školky, základní a střední školy), VZP, státní podniky, jakož i na odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, zájmová sdružení právnických osob, nadace a nadační fondy a další. Evidenční povinnost naopak nemají církve a náboženské společnosti, politické strany a politická hnutí ani honební společenstva.
Kdo je skutečným majitelem?
Za skutečného majitele je považována fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě nebo ve svěřenském fondu.
V případě obchodních korporací, spolků, obecně prospěšných společností a společenství vlastníků jednotek se má za to, že jejich skutečným majitelem je fyzická osoba, která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv (případně takovou osobu ovládá), větším než 25 % podílem na základním kapitálu či jí náleží více než 25 % zisku nebo rozdělovaných prostředků. Není-li taková osoba, považuje se za skutečného majitele fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu.
V případě nadací, ústavů, nadačních fondů a svěřenských fondů se má za to, že jejich skutečným majitelem je fyzická osoba nebo skutečný majitel právnické osoby, která je v postavení zakladatele, svěřenského správce, obmyšleného (případně osoby, v jejímž zájmu byla založena nebo působí nadace, ústav, nadační fond nebo svěřenský fond, není-li určen obmyšlený) či osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou nadace, ústavu, nadačního fondu nebo svěřenského fondu.
Dle shora uvedených pravidel by vždy mělo být možné dopátrat se konkrétní fyzické osoby, která je ve smyslu zákona považována za skutečného majitele, přičemž v případech, kdy uvedené podmínky splňuje více fyzických osob, jsou za skutečného majitele považovány všechny tyto osoby.
Příklady zápisu do evidence
-
Společnost s ručením omezeným, která má tři společníky, z nichž dva mají podíl na základním kapitálu společnosti ve výši 40 % a třetí má podíl na základním kapitálu společnosti ve výši 20 %. Do evidence skutečných majitelů se zapíší oba společníci s podílem na základním kapitálu společnosti ve výši 40 %. Bude-li mít tato společnost zároveň tichého společníka s 30 % podílem na zisku, zapíše se do evidence skutečných majitelů i tento tichý společník.
-
Akciová společnost má dvacet akcionářů, z nichž žádný nedisponuje více než 25 % hlasovacích práv, není uzavřena akcionářská dohoda ani žádnému z akcionářů nenáleží větší než 25 % podíl na zisku. Do evidence skutečných majitelů se nezapíše žádný z akcionářů, ale všichni členové představenstva.
-
Akciová společnost má jediného akcionáře, kterým je právnická osoba. V takovém případě bude třeba postupovat obdobným způsobem a jako skutečného majitele uvést fyzickou osobu či fyzické osoby, které jsou dle shora uvedených pravidel považovány za skutečné majitele tohoto jediného akcionáře. Pokud by žádná taková fyzická osoba neexistovala či se ji nepodařilo dohledat, zapíší se do evidence skutečných majitelů všichni členové představenstva akciové společnosti.
-
Státní podnik nebo obchodní společnost založená obcí či krajem - protože v takovém případě fakticky nelze o skutečném majiteli uvažovat, uvede se jako skutečný majitel fyzická osoba či fyzické osoby, které u takové právnické osoby vykonávají nejvyšší řídicí funkci.
Jaké údaje se zapisují?
Do evidence skutečných majitelů se zapisuje jméno a adresa místa pobytu (případně bydliště), datum narození a rodné číslo, státní příslušnost a dále údaj o podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě, podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.
Jak dlouho registrace trvá a jak je složitá?
Návrh na zápis či změnu údajů o skutečném majiteli se podává na tzv. inteligentním formuláři, ke kterému je třeba připojit listiny, z nichž zapisované údaje vyplývají. Příslušným rejstříkovým soudem je krajský soud dle sídla právnické osoby či svěřenského fondu, jehož se zápis týká. Zápis lze rovněž provést přímým zápisem prostřednictvím notáře.
Rejstříkový soud má ze zákona povinnost provést zápis či změnu údajů o skutečném majiteli do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu byl doručen návrh na zápis či změnu těchto údajů. O provedení zápisu rejstříkový soud nevydává rozhodnutí. Pouze v případě, kdy je návrh na zápis či změnu údajů neúplný, nesrozumitelný či neurčitý, zašle rejstříkový soud vyrozumění tomu, kdo návrh učinil, a uvede důvody neprovedení zápisu, včetně poučení, jak lze nedostatky odstranit.
Kolik registrace stojí?
Soudní poplatek za zápis či změnu údajů o skutečných majitelích právnických osob, které se zapisují do obchodního rejstříku, činí 1 000,- Kč. Právnické osoby, které se nezapisují do obchodního rejstříku, a svěřenské fondy jsou od tohoto poplatku osvobozeny. V současné době nicméně platí časově omezené osvobození od soudního poplatku i pro právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku, a to do konce roku 2018.
Kolik času zbývá?
Pro právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku před začátkem roku 2018 je stanovena lhůta pro zápis skutečného majitele do 1. ledna 2019.
Právnické osoby zapsané do ostatních veřejných rejstříků (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů) před začátkem roku 2018 mají povinnost zapsat svého skutečného majitele do 1. ledna 2021.
Kdo smí do údajů nahlížet a proč?
Protože je evidence skutečných majitelů neveřejná, nelze do ní běžně nahlížet ani v ní vyhledávat informace. Ministerstvo spravedlnosti umožní dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli určitým osobám a orgánům uvedeným v zákoně, a sice v souvislosti s plněním jejich zákonných povinností, přičemž se – vedle zadavatelů veřejných zakázek a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – jedná zejména o orgány činné v trestním řízení, zpravodajské služby, správce daně, Českou národní banku, Nejvyšší kontrolní úřad a některé další.
V omezeném rozsahu však mohou být údaje z evidence skutečných majitelů poskytnuty i soukromé osobě, pokud taková osoba prokáže zájem související s předcházením trestným činům podílnictví (i z nedbalosti) či legalizace výnosů z trestné činnosti (i z nedbalosti) a jejich zdrojovým trestným činům, jakož i trestného činu teroristického útoku.
Co hrozí v případě nesplnění povinnosti?
Zákonná úprava v tuto chvíli neobsahuje žádné výslovné sankce za nesplnění evidenční povinnosti. To však neznamená, že v takovém případě nehrozí právnické osobě či svěřenskému fondu žádné negativní následky. Jedním z nich může být např. neuskutečnění plánovaného obchodu.
Diskuze k článku ()