Ministryně spravedlnosti Helena Válková rezignovala na svou funkci
Ministryně Helena Válková dnes zaslala předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi dopis, v němž ho informuje o svém rozhodnutí podat s účinnosti k 1. březnu 2015 demisi na funkci členky vlády České republiky v souladu s čl. 73 odst. 1 Ústavy.
„Myslím, že jsem za ten rok pro rezort spravedlnosti udělala maximum možného. Můj nástupce by měl již zahájené reformy dále prosazovat. Jakmile se uzdravím, budu pokračovat ve své práci v Poslanecké sněmovně,“ uvedla ministryně Helena Válková.
Pod vedením ministryně Válkové se Ministerstvu spravedlnosti povedlo prostřednictvím úpravy advokátního tarifu snížit náklady na vymáhání pohledávek a díky průběžnému navyšování počtu kontrol exekutorských úřadů a plánované rozsáhlejší novele exekučního řádu posílit dohled nad exekutory.
K hlavním prioritám Heleny Válkové ve funkci ministryně patřilo i nestranné a transparentní uplatňování insolvenčního práva a jeho vymahatelnost, které ministerstvo realizovalo a realizuje rozsáhlými kontrolami insolvenčních správců ve vztahu k zajišťování řádného chodu jejich provozoven, a přípravou novely insolvenčního zákona.
Prostřednictvím návrhu novely trestního zákoníku Ministerstvo spravedlnosti usilovalo a usiluje o prosazení přísnějšího postihu praní špinavých peněz, čímž přispívá ke zvyšování transparentnosti podnikatelských vztahů. Návrhem novely zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení Ministerstvo spravedlnosti též hodlá zefektivnit zásah státu do majetku pocházejícího z trestné činnosti.
Ministryně Helena Válková také zformovala odbornou komisi, která zpracovala a schválila základní principy nového trestního řádu směřujícího k zajištění spravedlivého, účinného a rychlého projednání trestních věcí. Pod vedením ministryně Válkové Ministerstvo spravedlnosti připravilo tzv. malou novelu občanského zákoníku, která řeší akutní problémy tohoto kodexu.
V průběhu roku 2014 se Ministerstvu spravedlnosti podařilo opět nastartovat projekt elektronického monitorovacího systému pro trestní justici. Zároveň byly zahájeny první fáze vězeňské reformy. Ministerstvo od roku 2014 také výrazně efektivněji čerpalo dotace z fondů Evropské unie a zrevidovalo smlouvy v oblasti IT.
Profesorka Helena Válková zastávala funkci ministryně spravedlnosti od 29. ledna 2014.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



