Novela zákona o pobytu cizinců a změna v povinnosti hlášení změn zaměstnavatele
Dne 31. 7. 2019 nabyla účinnosti novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPC“ či „zákon o pobytu cizinců“). Jedná se tak o další změnu již dost nepřehledného zákona o pobytu cizinců. V návaznosti na výše uvedené Vám zde přinášíme pro lepší orientaci přehled těch nejpodstatnějších změn.
Změna zaměstnavatele
Předmětná novela s sebou přináší vícero změn, za nejdůležitější z nich však považujeme změnu týkající se nového postupu v případě, že cizinec hodlá změnit svého zaměstnavatele, příp. pracovní zařazení nebo zaměstnání.
Doposud podléhala změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty předchozímu souhlasu Ministerstva vnitra ČR. Nově se však tato skutečnost bude Ministerstvu vnitra ČR pouze oznamovat, a to nejpozději v období 30 dnů před plánovanou změnou. Aktuálně se tedy již nepovede klasické správní řízení. Cizinci postačí doložit veškeré dokumenty osvědčující oprávněnost takové změny a po prověření zašle Ministerstvo vnitra ČR cizinci a jeho zaměstnavateli sdělení o splnění podmínek. Lhůtu 30 dnů je však nezbytné dodržet, neboť během této lhůty Ministerstvo vnitra prověřuje podmínky pro učinění změny zaměstnavatele.
Oznámení o změně zaměstnavatele, pracovního zařazení či zaměstnání může provést cizinec, který je držitelem zaměstnanecké karty po dobu alespoň 6 měsíců od jejího vydání. Z této skutečnosti existují následující výjimky, při nichž může dojít ke změně zaměstnavatele, pracovního zařazení či zaměstnání i dříve:
a) v případě rozvázání pracovního poměru cizince výpovědí z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až e) zákoníku práce,
b) v případě skončení pracovního poměru cizince dohodou z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až e) zákoníku práce,
c) v případě okamžitého zrušení pracovního poměru cizince dle ustanovení § 56 ZP,
d) zrušením pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době a
e) v případě, že cizinec přicestoval na základě vládou schváleného programu, který změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení či zaměstnání v době před uplynutím 6 měsíců od jejího vydání umožňuje.
Výjimky uvedené pod písm. a) až d) tohoto článku je však cizinec povinen prokázat současně s oznámením, tj. je povinen k Oznámení o změně zaměstnavatele, pracovního zařazení či zaměstnání dodat doklad, z nějž bude taková skutečnost vyplývat, tzn. např. okamžité zrušení pracovního poměru cizincem z důvodu, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu [ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce].
Oznámení o změně zaměstnavatele, pracovního zařazení či zaměstnání však nemůže provést cizinec, jemuž zanikla platnost zaměstnanecké karty.
Dalším, resp. novým zaměstnavatelem cizince, v případě změny zaměstnavatele, pracovního zařazení či zaměstnání však již od 31. 7. 2019 nemůže být agentura práce.
Oznámení změny zaměstnavatele je třeba učinit na určeném úředním tiskopisu a lze tak učinit osobně, poštou, elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem.
K předmětnému oznámení změny zaměstnavatele je třeba doložit identické náležitosti, které jsou dokládány k žádosti o vydání zaměstnanecké karty, přičemž se jedná o následující doklady:
i) doklad prokazující, že cizincův dosavadní pracovněprávní vztah trvá, nebo doklad prokazující, ke kterému dni tento pracovněprávní vztah skončil,
ii) pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvě budoucí, z níž je patrné, že je uzavřena na v oznámení uvedenou pracovní pozici,
iii) prohlášení budoucího zaměstnavatele, že cizinec má potřebnou odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání.
Nadále však platí, že nová pracovní pozice musí být vedena v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Tuto evidenci vedou Krajské pobočky Úřadu práce.
Je třeba zdůraznit, že veškeré doklady zmíněné pod body i), ii) a iii), včetně řádně vyplněného úředního tiskopisu, které je třeba k oznámení změny zaměstnavatele, pracovního zařazení či zaměstnání doložit, musí být předloženy současně, tj. přímo s podáním. Pokud se tak nestane, není Ministerstvo vnitra ČR povinno cizince jakkoliv vyzývat, neboť se na něj hledí, jako by nebylo učiněno.
I přesto, že se ve světle zjednodušení jednání cizinců s úřady nejedná o velkou změnu, měl by procesní postup pro cizince v případě, že tito hodlají změnit zaměstnavatele, být skutečně zjednodušen, což v této věci dokazují též statistiky Ministerstva vnitra ČR za měsíc srpen roku 2019. Nicméně tato skutečnost bude ověřena až časem, resp. tím, zda Ministerstvo vnitra ČR, resp. Odbor azylové a migrační politiky, bude skutečně schopen dodržovat jemu zákonem stanovenou 30denní lhůtu pro vydání sdělení o splnění podmínek Oznámení změny zaměstnavatele, a nebude docházet k takovým prodlevám jako v případě hodnocení žádostí cizinců o pobyt v ČR.
Ostatní změny
Předmětná novela zákona o pobytu cizinců však stanovuje taktéž další změny. Byť se původně mělo jednat pouze o transpozici směrnic EU, obsahuje předmětná novela podstatně více změn. Mezi ty patří např.:
- rozšíření případů, kdy je možné žádat o vízum za účelem strpění, a to o případ, kdy cizincem je nezletilé dítě, které podalo žádost o povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení s osobou, rovněž cizincem, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, ale nezletilému cizinci byla tato žádost o povolení k trvalému pobytu zamítnuta, přičemž nezletilý cizinec podal proti tomuto zamítnutí žalobu současně s návrhem na přiznání odkladného účinku žaloby. V případě, že však soud žalobě odkladný účinek nepřizná, anebo pokud rozhodnutí soudu o žalobě nabude právní moci, v takovém případě Ministerstvo vnitra ČR platnost víza za účelem strpění zruší;
- změny u dlouhodobého pobytu za účelem studia - jedná se o rozšíření možností získání dlouhodobého pobytu též cizinců vzdělávaných na základní a střední škole či na konzervatoři, které není uskutečňováno v rámci výměnného programu nebo odborné praxe prováděné za úplatu; V této souvislosti se mění taktéž doprovodné doklady, které je cizinec povinen společně s žádostí Ministerstvu vnitra ČR předložit;
- změna, resp. rozšíření možností, pro něž je možné vydat rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie dle ustanovení § 50a ZPC;
- atd.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




