Pět otázek pro Petru Gříbkovou
Ačkoli se to nemusí zdát, přípravy 8. ročníku odborného kongresu Právní prostor, který se letos uskuteční ve dnech 24. a 25. dubna, jsou již v plném proudu. Na co se mohou účastníci v letošním roce těšit, kdo se na kongresu letos představí a mnoho dalšího nám prozradila JUDr. Ing. Petra Gříbková, ředitelka odborného programu kongresu.
Již v dubnu se uskuteční 8. ročník prestižního odborného kongresu Právní prostor. Na jaká témata se mohou účastníci letos těšit?
Také letos půjde o zajímavou směsici témat, nad kterými právní veřejnost aktuálně diskutuje. Součástí odborného programu kongresu tak bude hned několik přednášek na téma ochrany osobních údajů dle nového Obecného nařízení (GDPR), ale také problematika zaměstnávání cizinců či agenturních zaměstnanců v době personální krize a jejich výhody či naopak nevýhody, nebo oblast trestního práva z pohledu ukládání peněžitých trestů. Stranou nezůstane ani další kritické zhodnocení aplikace civilních právních norem, ale také zamyšlení nad neustále rostoucím významem judikatury v právu. Dalším tématem, kterému se letos budeme věnovat je ústavní právo a právní interpretace ústavy, která letos oslaví již své čtvrtstoletí trvání a jejíž výklad budí v poslední době, nejen mezi odborníky, vášnivé diskuze. Chybět nebude ani další aktuální téma sdílené ekonomiky (Uber, Airbnb a další), či již tradičně usazený blok aktuálních otázek, které řeší naše justice. Podtémat však bude mnohem víc, účastníci během dvou dnů opět uslyší celkem 21 příspěvků.
Jak vůbec takový program kongresu vzniká?
Program každého ročníku kongresu se začíná rodit téměř neprodleně po ukončení ročníku předchozího. Vedle diskuzí nad zařazením nových, aktuálních témat, jde rovněž o přesun témat, která nebyla, ať již z důvodu nemoci či pracovního vytížení přednášejícího, v předchozím ročníku přednesena, nebo se do něj nevešla anebo zkrátka ještě nepřišel jejich čas. Program je většinou spoluprací celého organizačního týmu a vodítkem pro výběr často bývá aktuální tematické směřování našeho stejnojmenného portálu www.pravniprostor.cz. Snahou je, aby samotná podoba programu byla ve výsledku pestrá, neboť našimi účastníky jsou zástupci různých právních profesí, příp. vyšší management korporací, což na jedné straně představuje výběr z nepřeberného množství oblastí a námětů, ale na straně druhé může být pestrost účastníků vnímána také jako určitý limitující faktor, neboť nikdy tak nelze v celém rozsahu vyhovět každému účastníkovi. Kongres Právní prostor by se dal přirovnat ke švédskému stolu, kde si každý může najít to, co mu chutná, ale zároveň často okusí také to, co by jej ani nenapadlo si samostatně objednat.
Tématem posledních několika měsíců je ochrana osobních údajů a GDPR. Bude věnována na kongresu pozornost i této problematice?
Jde o téma, které rozhodně nelze přehlédnout. Také náš kongres reaguje na poptávku svých účastníků, kterým jsme před koncem roku zaslali malý anketní dotazník, jaká témata by na letošním ročníku kongresu přivítali, a téma GDPR bylo jedním z jasných favoritů. Kongres tak přivítá hned několik odborníků, kteří oblast ochrany osobních údajů účastníkům přiblíží z různých pohledů. Stěžejní pro většinu z nás je ochrana osobních údajů v personální praxi, čemuž bude věnována samostatná přednáška, a také celkový postup při implementaci nařízení do naší každodenní praxe, a to především z pohledu malých a středních korporací, které si nemohou dovolit celé týmy těchto odborníků. Třetí pohled na GDPR bude z pozice poskytovatele služeb elektronických komunikací (např. poskytování wifi připojení) a jeho „ne-odpovědnost“ ve vztahu k ochraně osobních údajů.
Kongres Právní prostor je mimo jiné vyhlášen svými kvalitními přednášejícími, kteří se na něj pravidelně vracejí. Na koho se mohou účastníci těšit letos? Objeví se i nějaké nové tváře?
Mám velkou radost z toho, že stálicemi mezi našimi přednášejícími jsou pravidelně nejvyšší justiční představitelé nejvýznamnějších soudních institucí v ČR, jako je JUDr. Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., předseda Nejvyššího soudu, nebo JUDr. Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. K nim se pravidelně připojuje rovněž JUDr. Roman Fiala místopředseda Nejvyššího soudu, Mgr. Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie, nebo JUDr. Libor Vávra, předseda Městského soudu v Praze. Vedle justičního personálního zastoupení kongres letos přivítá také nové tváře, mezi kterými budou např. prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc., známý odborník na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, JUDr. Tomáš Havel, ředitel právního odboru Magistrátu hl. m. Prahy, či advokáti JUDr. David Borovec, Mgr. Jana Pattynová, LL.M., nebo Mgr. František Korbel, Ph.D. A to je jen polovina z celkové sestavy vystupujících, jejichž jména budeme postupně zveřejňovat na webu kongresu.
V čem se podle Vás odlišuje kongres Právní prostor od jiných odborných konferencí?
Je především ojedinělý svým zaměřením a záběrem, neboť jak jsem již zmínila, jeho účastníky nejsou zástupci jen jedné právní profese, jak je většinou u obdobných akcí zvykem, ale hned několika, resp. ideálně všech. Kongres Právní prostor vnímáme především jako multiplatformu pro setkávání právníků, jako takových, neboť vzájemné odborné informační propojení problematiky jednotlivých právních profesí je jedním z pilířů, na kterých je tato akce vystavěna. Několikrát se tak ukázalo, že řešení problému uvnitř jedné profesní skupiny, lze nalézt u skupiny druhé. Proto bych tímto opět chtěla pozvat zejména všechny své kolegyně právničky a kolegy právníky na 8. ročník Právního prostoru ke dvěma příjemně stráveným dnům (nejen) odborných diskuzí.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.



