Plánujete svatbu nebo studium v zahraničí? Dejte pozor na podmínky soudního překladu dokumentů
Při plánování událostí v zahraničí můžete kvůli nejednotným mezinárodním zákonům narazit na komplikace, co dokážou cestu pořádně znepříjemnit.
To se týká i dokládání důležitých dokumentů, které budete v cizině potřebovat. Připravili jsme pro vás stručný přehled toho, na co byste si měli dát při přípravě dokumentů pozor, jak zajistit správnou přípravu překladu i jaká nutná ověření budete potřebovat.
Formální ověření dokumentu
Všechny úřední dokumenty, mezi které patří například matriční doklady nebo doklady o studiu, musí splňovat jazykové požadavky dané cizí země. Před samotným překladem je ale nutné si nejprve zajistit všechna potřebná formální ověření daného dokumentu. K nejjednodušší variantě takové přípravy dochází při oboustranné dohodě o právní pomoci mezi dvěma státy. V takovém případě mohou být na území cizí země použity dokumenty bez dalšího zvláštního ověření. Pro některé typy veřejných listin (např. listiny o manželství, rodičovství nebo státní příslušnosti) toto zjednodušení navíc platí v rámci celé EU. V praxi ale někdy dochází k výjimkám, a i tyto země mohou stále požadovat složitější ověření.
Pokud nemá Česká republika s danou zemí dohodu uzavřenou nebo zde platí výjimky, je třeba využít ještě ověření takzvanou apostilou nebo superlegalizací. „Zmíněná opatření potvrzují pravost úředního razítka a podpisu na listině, ale nezabývají se jejím obsahem. Apostilní doložku vydává Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo zahraničních věcí a platí v zemích, které podepsaly Haagskou úmluvu, jako jsou například státy EU, Velká Británie, USA nebo Kanada,” vysvětluje Petra Sendlerová, metodička pro překlady a tlumočení z jazykové agentury Skřivánek.
„Nejsložitější variantou je poté takzvaná superlegalizace. To je proces, kdy listiny projdou ověřením od Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva zahraničních věcí a nakonec superlegalizací od zastupitelského úřadu daného státu. Pokud se jedná o dokument vydaný nebo ověřený orgánem státní správy, lze vynechat kontrolu Ministerstva spravedlnosti. Někdy je ale naopak potřeba nechat dokument ověřit ještě u dalšího souvisejícího úřadu, a to v případě superlegalizace i apostily. Například vysvědčení je nejprve ověřeno Ministerstvem školství,” říká metodička pro překlady a tlumočení z jazykové agentury Skřivánek.
Požadavky na překladatele
Další fází procesu je zajištění překladu jako takového. „Veškeré listiny musí projít takzvaným soudním překladem, který splňuje stejné požadavky jako ten běžný, ale přidává navíc formální náležitosti dané zákonem. Znamená to, že překlad bude pevně svázán s originálním dokumentem nebo s notářsky ověřenou kopií, bude opatřen doložkou, kulatým razítkem a podpisem překladatele jmenovaného k vyhotovování těchto překladů Ministerstvem spravedlnosti. Ve většině případů lze využít služeb českých soudních překladatelů, ale v některých případech je třeba, aby překlad provedl přímo překladatel jmenovaný v dané zemi,” dodává Petra Sendlerová.
Překlad a potvrzení překladatele
K překladu byste měli předložit jenom ty listiny, které již mají všechna formální ověření. Díky tomu budou přeložena i potřebná potvrzení a s dokumenty byste neměli mít žádnou další starost. Někdy je však jako poslední krok překladu potřeba ještě zajistit potvrzení podpisu soudního překladatele. V takovém případě je nutné přeložený a ověřený dokument podrobit další kontrole notářem a Ministerstvem spravedlnosti. Pro celý proces tedy platí, že je nutné zjistit si dopředu co nejvíce informací o dané cizí zemi a začít řešit dokumenty s dostatečnou časovou rezervou. Vzhledem k některým opatřením se totiž může ověřování podstatně prodloužit.
Elektronický soudní překlad
Alternativou k výše popsanému soudnímu překladu v listinné podobě je vyhotovení elektronického soudního překladu, který je v současné době již také možný. Jeho výhodou je úspora času a nákladů, pokud daný úřad tuto formu překladu akceptuje.
Další články
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.



