Pozměňovací návrhy nového stavebního zákona: jaká přináší zlepšení a jaké mají vady?

Z celkem tří návrhů podpořily výbory návrh skupiny poslanců připravený ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR).

Návrh ve verzi původně předložené vládou (podrobnosti najdete zde) přináší podle našeho názoru některá zlepšení oproti současné právní úpravě. Jde především o zavedení jednotného řízení o povolení záměru, zrychlení rozhodování tím, že v případě odvolání musí odvolací stavební úřad rozhodnout s konečnou platností, posílení digitalizace, včetně zavedení elektronického spisu, nebo podrobnější úpravu plánovacích smluv. V jiných aspektech ale hodnotíme vládní návrh jako nedůsledný nebo chybný. Jde především o neúplnou reformu stavební správy (zachování „obecních“ stavebních úřadů), nejasný model integrace dotčených orgánů do rozhodování stavebních úřadů, nedostatečnou vymahatelnost lhůt pro rozhodování nebo nedostatečné posílení postavení obcí v rámci úpravy územního plánování.

Kromě drobnějších pozměňovacích návrhů jednotlivých poslanců bylo k vládní předloze zákona zpracováno několik rozsáhlejších, komplexních pozměňovacích návrhů, které usilují o její poměrně podstatné změny.

Pozměňovací návrh koaličních poslanců a MMR

Prvním z nich je návrh skupiny poslanců, zpracovaných ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj. Hlavní změnou obsaženou v tomto návrhu je úplné oddělení stavebních úřadů od samospráv, i na úrovni obcí. V tomto směru jde tedy o návrat k původní koncepci nového stavebního zákona, počítající s vytvořením jednotné státní stavební správy. To považujeme za jednoznačně správné, neboť jedině tak je možné vyřešit problém střetu zájmů a rizika ovlivňování úředníků stavebních úřadů ze strany představitelů samospráv. Současně se tak zamezí prodlužování řízení uplatňováním námitek systémové podjatosti. Tento pozměňovací návrh dále mimo jiné

zavádí možnost tzv. žaloby ve veřejném zájmu proti rozhodnutí stavebních úřadů pro ministerstva a další ústřední orgány,
zakotvuje některé lhůty v oblasti územního plánování,
umožňuje Praze, Brnu a Ostravě vydání vlastních tzv. „stavebních předpisů“, které pro jejich území mohou podrobněji požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby odlišně od celostátních prováděcích předpisů
stanoví, že poskytování veřejných prostředků na provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem.
vypouští jakoukoliv úpravu důsledků nevydání rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovených lhůtách.

Stejná skupina poslanců kromě toho navrhuje změny v doprovodném zákoně, které směřují k posílení integrace rozhodování, tedy k přesunu většího množství pravomocí z tzv. dotčených orgánů na stavební úřady.

Pozměňovací návrh poslance Fialy

Pozměňovací návrh poslance Radima Fialy obsahuje obdobné změny jako předchozí, kromě zavedení žaloby ve veřejném zájmu. Navíc však obsahuje řadu dalších změn, z nichž za významné a vhodné považujeme zejména:

výslovné zakotvení zásad koordinace a vzájemného poměřování dotčených zájmů při rozhodování stavebního úřadu,
vyjádření principu, že územně plánovací dokumentace vyjadřuje veřejný zájem na konkrétním způsobu využití území,
podrobnější úpravu tzv. podmiňujících plánovacích smluv mezi samosprávou a investorem, jejichž uzavřením územní plán podmiňuje využití určitého území,
rozšíření případů náhrad za změny v území v důsledku územního plánování,
úpravu základních požadavků a podmínek využívání území přímo ve stavebním zákoně,
zavedení efektivního nástroje ochrany před nečinností stavebního úřadu - vznik rozhodnutí v důsledku uplynutí lhůty pro jeho vydání, spolu s výslovným stanovením odpovědnosti úředníků za tuto nečinnost a ochranou před možným zneužitím této možnosti – povinností přezkumu nadřízeným orgánem.

Pozměňovací návrh opozičních poslanců

Další komplexní pozměňovací návrh předložila skupina opozičních poslanců. Kromě některých jednotlivých změn, v nichž se shoduje s předchozími návrhy, je založen na odlišné koncepci, která počítá se zachováním současných stavebních úřadů v obcích i krajích. Dále předpokládá zachování většiny stanovisek vydávaných dotčenými orgány, vesměs ve formě nezávazných vyjádření. Zavádí rovněž odlišnou koncepci řízení o povolení záměru ve dvou fázích – nejprve pouze s dotčenými orgány a stavebníkem, a teprve následně, pokud není žádost již v první fázi zamítnuta, s ostatními účastníky.

Hodnocení

Jak jsme již několikrát uvedli, integraci rozhodování u stavebních úřadů považujeme za principiálně správný krok, a to jak vzhledem potřebě zrychlit a zjednodušit řízení o povolování staveb, tak vzhledem k vhodnosti nahrazení fragmentovaného („rozkouskovaného“) posuzování ochrany veřejných zájmů posuzováním komplexním. Zároveň vnímáme rizika tohoto přístupu, ať již pokud jde o možné snížení odbornosti rozhodování v jednotlivých oblastech nebo možné tlaky na úředníky „zevnitř“ soustavy stavebních úřadů, od jejich představených.

Proto nadále navrhujeme, aby zákon výslovně zakotvil princip odborné odpovědnosti úředníků při integrovaném rozhodování stavebních úřadů. Splnění požadavků na ochranu každého z dotčených veřejných zájmů by dle našeho návrhu měla vždy posuzovat úřední osoba s odpovídající kvalifikací, která bude za splnění těchto podmínek odpovídat a jejíž posouzení bude závazné. Tam, kde zákon umožňuje správní uvážení, musí posouzení věci stavební úřadem směřovat ke zvážení významu všech dotčených zájmů a jejich spravedlivé rovnováze. Zároveň navrhujeme zavedení veřejně přístupného rozvrhu práce pro Nejvyšší stavební úřad a Specializovaný stavební úřad, zabraňujícího účelovým zásahům do přidělování případů jednotlivým úředníkům.

Druhá skupina našich pozměňovacích návrhů posiluje možnosti obcí pořizovat podrobnou územně plánovací dokumentaci a umožňuje jim větší flexibilitu v oblasti územního plánování.

Frank Bold Advokáti se podíleli na přípravě původního znění návrhu, předloženého do připomínkového řízení. Po připomínkovém řízení byl obsah návrhu podstatným způsobem přepracován, přičemž provedené změny jsme hodnotili převážně kriticky. Do konečné podoby byl vládní návrh upraven po připomínkách Legislativní rady vlády.