Pozměňovací návrhy nového stavebního zákona: jaká přináší zlepšení a jaké mají vady?

Z celkem tří návrhů podpořily výbory návrh skupiny poslanců připravený ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR).

Návrh ve verzi původně předložené vládou (podrobnosti najdete zde) přináší podle našeho názoru některá zlepšení oproti současné právní úpravě. Jde především o zavedení jednotného řízení o povolení záměru, zrychlení rozhodování tím, že v případě odvolání musí odvolací stavební úřad rozhodnout s konečnou platností, posílení digitalizace, včetně zavedení elektronického spisu, nebo podrobnější úpravu plánovacích smluv. V jiných aspektech ale hodnotíme vládní návrh jako nedůsledný nebo chybný. Jde především o neúplnou reformu stavební správy (zachování „obecních“ stavebních úřadů), nejasný model integrace dotčených orgánů do rozhodování stavebních úřadů, nedostatečnou vymahatelnost lhůt pro rozhodování nebo nedostatečné posílení postavení obcí v rámci úpravy územního plánování.

Kromě drobnějších pozměňovacích návrhů jednotlivých poslanců bylo k vládní předloze zákona zpracováno několik rozsáhlejších, komplexních pozměňovacích návrhů, které usilují o její poměrně podstatné změny.

Pozměňovací návrh koaličních poslanců a MMR

Prvním z nich je návrh skupiny poslanců, zpracovaných ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj. Hlavní změnou obsaženou v tomto návrhu je úplné oddělení stavebních úřadů od samospráv, i na úrovni obcí. V tomto směru jde tedy o návrat k původní koncepci nového stavebního zákona, počítající s vytvořením jednotné státní stavební správy. To považujeme za jednoznačně správné, neboť jedině tak je možné vyřešit problém střetu zájmů a rizika ovlivňování úředníků stavebních úřadů ze strany představitelů samospráv. Současně se tak zamezí prodlužování řízení uplatňováním námitek systémové podjatosti. Tento pozměňovací návrh dále mimo jiné

• zavádí možnost tzv. žaloby ve veřejném zájmu proti rozhodnutí stavebních úřadů pro ministerstva a další ústřední orgány,
• zakotvuje některé lhůty v oblasti územního plánování,
• umožňuje Praze, Brnu a Ostravě vydání vlastních tzv. „stavebních předpisů“, které pro jejich území mohou podrobněji požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby odlišně od celostátních prováděcích předpisů
• stanoví, že poskytování veřejných prostředků na provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem.
• vypouští jakoukoliv úpravu důsledků nevydání rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovených lhůtách.