Články s tagem: stavební zákon

Praha 20. dubna (ČTK) - Přechodné období, v němž nebude povinné používat Národní geoportál územního plánování, se prodlouží o rok do 30. června 2027. Příslušnou novelu stavebního zákona dnes podpořila vláda.

Od 1. 1. 2026 se pro stavebníky zásadně mění pravidla soudních sporů o povolení staveb.

Praha 11. března (ČTK) - Nový systém digitalizace stavebního řízení se bude vyvíjet a testovat mezi lety 2027 a 2029. V roce 2030 by pak měl být spuštěn jeho ostrý provoz, který bude fungovat souběžně se staršími systémy. Plnohodnotně by měl nově nazývaný Centrální agendový informační systém začít fungovat v roce 2031.

Aplikace nových technických požadavků na výstavbu, zejména minimálních šířek veřejných prostranství, vyvolává v praxi řadu interpretačních problémů.

Brno 27. února (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství.

Praha 13. února (ČTK) - Připravovaná novela stavebního zákona, která kromě jiného zavádí centrální stavební správu, může podle samospráv opět uvrhnout české stavebnictví do nejistoty. Problematické může být například zrušení více než 700 stavebních úřadů v obcích. To by mohlo ohrozit dostupnost stavebního řízení pro veřejnost.

Na sklonku roku nová vláda představila další novelu stavebního zákona, jejímž deklarovaným cílem je zrychlení povolovacích procesů, zejména u složitějších stavebních záměrů. Ambicí zákonodárce je, aby tyto stavby získaly povolení v horizontu jednoho roku. Tento záměr reaguje na dlouhodobou kritiku délky stavebních řízení, která je v českém prostředí vnímána jako strukturální problém s významnými ekonomickými dopady, a to jak v oblasti bytové výstavby, tak u strategických infrastrukturních projektů.

Od 01.01.2026 významně posílila práva osob zúčastněných na řízení a došlo ke změnám v soudním přezkumu závazných stanovisek. Novela SŘS by tak mohla přinést významnou změnu i pro proces povolování staveb.

Česká Lípa 26. listopadu (ČTK) - Ekologičtí aktivisté z organizace Děti Země uspěli u Krajského soudu v Liberci s námitkami k připravované přeložce silnice I/9 mezi Novým Borem a Dolní Libchavou na Českolipsku. Soud zrušil rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP), které v roce 2024 povolilo škodlivý zásah stavby do biotopů, soud věc vrátil k novému projednání.

Praha 15. října (ČTK) - Vláda schválila vytvoření registru bytů, díky kterému bude stát vědět, kolik je v ČR bytů, kde se nacházejí a jak jsou velké. Záměr evidovat byty vznikl ve spolupráci ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí.

Brno 13. října (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí musí znovu rozhodovat o výjimce z ochrany živočichů kvůli stavbě Vestecké spojky.

Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě. Jedině přímo v terénu, kupříkladu na místě budoucí stavby v procesu jejího povolování, nebo na staveništi při kontrole provádění stavby, případně již v dokončené stavbě při její kolaudaci nebo změně užívání, může stavební úřad spolehlivě ověřit tvrzení uvedená ve stavebníkově žádosti a jejích přílohách (v projektové dokumentaci aj.), nebo v jiném podnětu[1], kterým se stavební úřad zabývá.

Od 1. srpna 2025 platí další „balík“ změn stavebního práva, jejichž společným cílem je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, snížení administrativní zátěže a posílení digitalizace. Tyto změny navazují na snahu o digitalizaci a efektivnější správu stavebních projektů, přičemž Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že klíčové je omezovat zbytečnou administrativu v méně rizikových případech a uvolnit kapacity úřadů pro náročnější projekty.

Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě.

Od 1. srpna je díky úpravě stavební normy ČSN 73 0802 o požární bezpečnosti staveb možné stavět vedle čtyřpodlažních dřevostaveb až stavby osmipodlažní.

Brno/Praha 29. srpna (ČTK) - Krajský soud v Brně svým rozhodnutím potvrdil milionovou pokutu, kterou v roce 2024 vyměřil ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za zadání digitalizace stavebního řízení mimo tendr.

NSS opět potvrdil, že vydání povolení stavebního záměru na základě neplatných stanovisek vlastníků infrastruktury může být důvodem pro jeho zrušení.

Brno 21. července (ČTK) - Využití prostorů v Berglově paláci na Moravském náměstí v Brně, kde dříve byla řemeslná pekárna, stále brání soudní pře s bývalým nájemcem. Město se společností Gattamelata vede tři spory.

V článku se dočtete o zakotvení nových pravidel ohledně nemovitostí a DPH platných od 1. července 2025

Brno 27. června (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) definitivně potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterým úřad v listopadu 2023 zrušil výběrové řízení ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ).

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „Stavební zákon“) je v plném rozsahu účinný již takřka jeden celý rok. Ačkoli nenaplnil původní ambici výrazně přetransformovat celý systém stavebního práva, přinesl do praxe řadu změn. Jednou z takových změn je výslovná právní úprava smluv uzavíraných mezi územními samosprávnými celky (obec, kraj) a stavebníky (developery).

Stavební řízení je komplexní proces, kde každá chyba může mít dalekosáhlé důsledky. Ať už jde o špatně uvedenou parcelu nebo opomenutí jednoho ze stavebních objektů, i drobné nesrovnalosti mohou vést k právním komplikacím. Jak se s těmito situacemi vypořádává současná právní úprava a jaké možnosti nabízí nový stavební zákon?

Při plánování výstavby – ať už rodinného domu, developerského projektu nebo průmyslového areálu – se stavebník setká s celou řadou právních požadavků. Od 1. ledna 2024 k nim neoddělitelně patří také tzv. jednotné environmentální stanovisko (JES) a v některých případech i posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Oba tyto nástroje mají významný vliv na to, zda a kdy vůbec může být stavba povolena.

Ještě před nabytím účinnosti nového stavebního zákona přistupovala řada měst k uzavírání takzvaných "smluv o spolupráci" ve kterých s investory sjednávala základní podmínky realizace jejich investičních záměrů na území města a vzájemné spolupráce. Nový stavební zákon nastavil v podobě institutu plánovacích smluv této zavedené praxi základní právní rámec vycházející z osvědčených modelů spolupráce. Co plánovací smlouvy oběma stranám přinášejí? A jak mohou pomáhat udržitelnému rozvoji už při územním plánování?

V prosinci se úřady a stavebníci dočkali novely nového stavebního zákona, která by měla pomoci s problémy s digitálními informačními systémy, jako jsou Národní geoportál územního plánování nebo Informační systém stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj v těchto dnech tzv. bypass uvádí do praxe[1]. Novela sice řeší mnohé nešvary digitalizace, kterou zavedl nový stavební zákon, nicméně sama vyvolává další otázky.